Ostrovské rukopisy a převor Martin

Abstract

Tato práce poprvé uceleně představuje život a působení českého mnicha Martina Vyšehradského, který je v pramenech doložen v letech 1395-1421 a pravděpodobně žil ještě po roce 1444. Martin dlouhodobě zastával funkci převora v benediktinském klášteře sv. Jana Křtitele na Ostrově na řece Vltavě. Jako člen ostrovské komunity byl přinejmenším v letech 1408-1409 zpovědníkem benediktinek v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Stěžejní svědectví o jeho životě a myšlenkovém světě podávají dochované kodexy, které sám psal, vlastnil, objednal nebo opatřil novou vazbou. Jeho rukama prošlo asi dvacet dochovaných rukopisů, z nich tři s jistotou cele nebo částečně opsal, šest opatřil svým plným jménem a minimálně tři nechal převázat. Kromě toho, že zkompiloval komentář k Benediktově řeholi určený pražským benediktinkám, byl nově identifikován jako autor různých poznámek i kratších textů, z nichž nejvýznamnější je vylíčení událostí v Praze v letech 1402-1411. Z Martinových přípisků vyplývá, že byl stoupencem dobových snah o vnitřní obrodu benediktinských klášterů i sympatizantem rodícího se pražského reformního hnutí.

This thesis is the first to present a comprehensive account of the life and activities of the Czech monk Martin of Vyšehrad, who is documented in sources between 1395 and 1421, and likely lived past 1444. For a long period, Martin held the office of prior at the Benedictine Abbey of St. John the Baptist on an island in the Vltava River called Ostrov (Czech for "island"). As a member of Ostrov Monastery, he also served as the confessor to the Benedictine nuns at St. George's Abbey in Prague Castle, at least between 1408 and 1409. Central evidence regarding his life and intellectual world is provided by surviving codices that he wrote, owned, commissioned, or rebound. About twenty extant manuscripts passed through his hands; he certainly copied three of them entirely or in part, inscribed his full name into six, and had at least three rebound. In addition to compiling a commentary on the Rule of St. Benedict for the Prague Benedictine nuns, he has been newly identified as the author of several marginalia and shorter texts, the most significant of which is an account of events in Prague between 1402 and 1411. Martin's notes reveal that he was a supporter of contemporary efforts aimed at the internal renewal of Benedictine monasteries, as well as a sympathizer of the emerging Prague reform movement.