Mezi bojovou zónou a luxusem: transformace sídliště Janov v letech 1980-2005

Abstract

This thesis examines the development of the Janov housing estate in Litvínov, with particular attention to its transformation from a space associated with modernist socialist housing into a locality perceived as socially excluded. The aim of the thesis is to reconstruct the history of the housing estate through archival sources and narrative interviews, while also analysing the memory narratives connected to the area's transformations. The study proceeds from the premise that the historical development of Janov and its contemporary mnemonic framing cannot be separated, as they are mutually constitutive and together shape the image of the place. The research focuses on the period from the early 1980s, when the estate had already been fully inhabited and its everyday social dynamics were beginning to emerge, to the present. Particular attention is paid to the social, spatial, and institutional processes that contributed to the transformation of the locality, especially the privatization of the housing stock, changes in the social composition of the population, the gradual deterioration of public space, and the rise of practices commonly referred to as the "poverty business." An important part of the analysis is also the way in which the estate's transformation is interpreted through ethnicizing and...

Tato diplomová práce se zabývá vývojem sídliště Janov v Litvínově se zvláštním důrazem na jeho proměnu z prostoru spojovaného s modernistickým socialistickým bydlením na lokalitu vnímanou jako sociálně vyloučenou. Cílem práce je zachytit historický vývoj sídliště prostřednictvím archivních pramenů a narátorských výpovědí a zároveň analyzovat paměťové narativy, které se k proměnám lokality vztahují. Práce vychází z předpokladu, že historický vývoj Janova a jeho současné paměťové uchopení nelze oddělovat, neboť se vzájemně podmiňují a spoluutvářejí obraz místa. Výzkum se zaměřuje na období od počátku 80. let 20. století, kdy bylo sídliště již plně osídleno a začínala se utvářet jeho každodenní sociální dynamika, až po současnost. Zvláštní pozornost je věnována sociálním, prostorovým a institucionálním procesům, které vedly k proměně lokality, zejména privatizaci bytového fondu, změnám ve skladbě obyvatelstva, postupné degradaci veřejného prostoru a rozvoji praktik označovaných jako obchod s chudobou. Důležitou součástí analýzy je také způsob, jakým je proměna sídliště interpretována prostřednictvím etnizujících a stigmatizujících narativů, které spojují jeho vývoj především s přítomností romského obyvatelstva. Práce dále ukazuje, že současný obraz Janova jako "vyloučené lokality" nelze vysvětlovat...