Empirický sociologický výzkum před rokem 1989

Abstract

This thesis focuses on the everyday practice of sociological research in Czechoslovakia before 1989, emphasising empirical public opinion research during the normalization. Primary oral-historical research shows how researchers at the Institute for Public Opinion Research (and its subsequent institutional forms) perceived and conducted research during this period. For a broader context, the experiences of researchers from other institutions are also included. The analysis shows that the general public perceived empirical research as a common practice, which reflects the social atmosphere and relaxation in the 1970s and especially in the 1980s, along with a certain apathy of people towards the ruling regime, as well as their ability to live within the constraints of socialist Czechoslovakia. At the same time, the work emphasizes the high level and precision of research activity, which subsequently developed technologically rather than methodologically after 1989.

Tato diplomova prace se zameruje na kazdodenní praxi sociologických výzkumu v Československu pred rokem 1989, s durazem na empiricke výzkumý verejneho mínení behem tzv. normalizace. Primarní oralne-historický výzkum ukazuje, jak výzkumníci v Ústavu pro výzkum verejneho mínení (a jeho nasledných institucionalních podobach) vnímali a provadeli výzkumý v tomto období. Pro sirsí kontext jsou zahrnutý i zkusenosti výzkumníku z jiných institucí. Analýza ukazuje, ze empirický výzkum býl vníman sirokou verejností jako bezna praxe, coz odrazí tehdejsí spolecenskou atmosferu a uvolnení v 70. a zejmena 80. letech, spolu s tím ale i jistou apatii lidí k vladnoucímu rezimu, take jejich schopnost prizpusobení fungovat v mantinelech socialistickeho Československa. Zaroven prace zduraznuje výsokou uroven a preciznost výzkumne cinnosti, ktera se posleze po roce 1989 rozvíjela spíse technologický nez metodologický.