Zavádění příkrmů z hlediska prevence deficitu železa u kojenců

Abstract

Iron deficiency is one of the most common nutritional deficiencies in infancy and may adversely affect a child's psychomotor and cognitive development. In the second half of the first year of life, when prenatal iron stores become depleted and iron requirements increase, the appropriate introduction of iron-rich complementary foods plays a key role in preventing deficiency. The aim of this thesis was to map the introduction of complementary foods and dietary iron intake in infants aged 4-12 months, to assess the extent to which mothers' practices corresponded with current recommendations for the prevention of iron deficiency, and to compare infants without iron deficiency with infants with laboratory-confirmed iron deficiency. The comparison focused on the timing and composition of complementary feeding, the presence of highly bioavailable sources of iron in the diet, mothers' knowledge of the importance of iron and of factors influencing its absorption, and the occurrence and accumulation of risk factors for iron deficiency. The research was designed as an observational cross-sectional study combining a questionnaire survey, a one-day dietary record, and, in the group of children with iron deficiency, laboratory parameters of iron metabolism obtained from medical records. The study sample...

Deficit železa patří mezi nejčastější nutriční deficity v kojeneckém věku a může nepříznivě ovlivnit psychomotorický a kognitivní vývoj dítěte. Ve druhém půlroce života, kdy se vyčerpávají prenatální zásoby železa a zároveň narůstá jeho potřeba, hraje v prevenci deficitu zásadní roli vhodné zavádění příkrmů bohatých na železo. Cílem práce bylo zmapovat zavádění příkrmů a příjem železa ze stravy u kojenců ve věku 4-12 měsíců, posoudit míru shody postupu matek s aktuálními doporučeními pro prevenci deficitu železa a porovnat kojence bez deficitu železa s kojenci s laboratorně potvrzeným deficitem, a to z hlediska načasování a skladby zavádění příkrmů, zastoupení dobře využitelných zdrojů železa ve stravě, znalostí matek o významu železa a o faktorech ovlivňujících jeho vstřebávání a z hlediska výskytu a kumulace rizikových faktorů deficitu železa. Výzkum byl koncipován jako observační průřezová studie kombinující dotazníkové šetření, jednodenní záznam stravy a u skupiny dětí s deficitem železa i laboratorní parametry metabolismu železa ze zdravotnické dokumentace. Výzkumný soubor tvořili kojenci bez prokázaného deficitu železa a kojenci s laboratorně potvrzeným deficitem železa. Příkrmy byly v obou skupinách nejčastěji zahájeny ve věku 4-6 měsíců v souladu s doporučeními odborných společností,...