Příběh různosti čtení. Recepce Kunderova románu Žert a Třetího sešitu směšných lásek v českém a německojazyčném kontextu

Abstract

Reakce publika na Kunderův román Žert a Směšné lásky248 (opět reakce zejména na Třetí sešit směšných lásek) byly velmi různorodé. Žert pochopilo publikum českého prostředí jako historické svědectví o událostech padesátých a začátku šedesátých let. V procesu imaginárního dialogu mezi románem a publikem vyvstala hodnota dobového dokumentu, který velmi specifickým, důmyslně pojatým a detailně promyšleným způsobem promluvil o historických událostech padesátých let. Milan Kundera skrze svůj román Žert nabídl publiku jednu z prvních otevřených reflexí této doby. Recepční proces byl rozpoután, Žert se prakticky ihned stal ikonou českého poválečného literárního vývoje, od Zbabělců Josefa Škvoreckého ikonou zřejmě nejpřekvapivější. Publikum ihned přisoudilo románu svébytné místo v literárním kontextu. Recepční proces, jak ukázaly jeho doklady, však téměř opomněl upozornit na literární kvality románu. Často je sice v ohlasech české recepce Žertu zdůrazněn význam polyfonní kompozice románu, důležitost postav; román ale nebyl viděn ve své pravé románové podstatě: jako dílo, které na rozsáhlé ploše zpracovává a osvětluje jednak téma událostí padesátých let, jednak téma identity člověka ve společnosti, a které zpracováním těchto témat nutí své publikum k emocionální zainteresovanosti. Žert musel své čtenáře strhnout,...