Education, nation-building, and civic dominion in post-1991 Azerbaijan: practices and narratives

Abstract

Tato disertační práce zkoumá shora vedené (top-down) státní úsilí o formování "ázerbájdžánské" identity se zvláštním zaměřením na hlavní narativy šířené prostřednictvím školního vzdělávání. Vzhledem k tomu, že pojem "ázerbájdžánský" je primárně chápán v geografickém smyslu, studie se opírá o narativy státnosti propagované jako součást "ázerbájdžánské" identity, aby identifikovala její klíčové konstitutivní prvky. Analýza etnických, občanských, náboženských a regionálních motivů v těchto narativech mapuje kontinuitu i zlomy jejich obsahu, zejména po reformě učebních osnov z roku 2009. Hlavním zdrojem jsou školní učebnice; doplňkové materiály zahrnují legislativní dokumenty, každodenní praxi a rozhovory s učiteli. Ústřední výzkumná otázka práce zní: Jakým směrem se vyvíjely narativy státnosti v Ázerbájdžánu od 90. let 20. století do současnosti a jaké faktory tento vývoj ovlivnily? K jejímu zodpovězení práce analyzuje vládní politiku občanského nacionalismu a multikulturalismu, každodenní praxi státnosti ve školách a narativy státnosti prezentované v učebnicích a hodnotí jejich soulad s oficiální státní politikou. Studie sleduje změny v narativech státnosti šířených vzdělávacím systémem od prvních let nezávislosti až po současnost, přičemž zaznamenává posuny mezi turkismem (etnickým nacionalismem),...