Graeco-Anatolian language contact in the Late Bronze Age

Abstract

Graeco-Anatolian language contact in the Late Bronze Age Abstract This dissertation examines the linguistic contact between Greek and the Anatolian languages in the Late Bronze Age and the early first millennium BCE, with particular attention to the question of how such contact may be identified in the surviving linguistic material. The main aim of the study is to reassess the evidence for Graeco-Anatolian interaction from a historical- linguistic perspective and to distinguish more carefully between inherited Indo-European features, contact-induced innovations, areal phenomena, substrate vocabulary, and chance resemblance. The work is based on a broad corpus of Greek, Mycenaean, Hittite, Luwian, Lycian, Lydian, and related material, and combines philological, etymological, morphological, and semantic analysis with the historical and archaeological context of the eastern Mediterranean. The dissertation is divided into several thematic parts. The first part is devoted to onomastic material, especially anthroponyms, toponyms, and theonyms, since names often preserve very old linguistic layers and may provide valuable evidence for contact, mobility, and cultural exchange. Special attention is paid to Mycenaean names containing possible Anatolian components, to place names connected with western Anatolia and...

Řecko-anatolský jazykový kontakt v době pozdně bronzové Abstrakt Tato disertační práce se zabývá jazykovým kontaktem mezi řečtinou a anatolskými jazyky v době pozdní doby bronzové a raného 1. tisíciletí př. n. l., se zvláštním důrazem na otázku, jak lze tento kontakt identifikovat v dochovaném jazykovém materiálu. Hlavním cílem práce je znovu posoudit doklady řecko-anatolských vztahů z hlediska historicko-srovnávací jazykovědy a přesněji odlišit zděděné indoevropské rysy, kontaktem podmíněné inovace, areálové jevy, substrátovou slovní zásobu a pouhou náhodnou podobnost. Práce vychází ze širokého korpusu řeckého, mykénského, chetitského, luvijského, lýckého, lýdského a dalšího materiálu a spojuje filologickou, etymologickou, morfologickou a sémantickou analýzu s historickým a archeologickým kontextem východního Středomoří, Egejské oblasti a Anatolie. Disertace je rozdělena do několika tematických částí. První část je věnována onomastickému materiálu, zejména antroponymům, toponymům a teonymům, protože právě jména často uchovávají velmi staré jazykové vrstvy a mohou představovat cenné doklady kontaktu, mobility a kulturní výměny. Zvláštní pozornost je věnována mykénským jménům obsahujícím možné anatolské komponenty, místním jménům spojeným se západní Anatolií a Egeidou a jménům Bohů, jejichž etymologie a...