Kosovo and Croatia: Post-Yugoslav Developments in Economic and Political Perspective

Abstract

Tato práce srovnává Kosovo a Chorvatsko, dva nástupnické státy po rozpadu socialistické Jugoslávie, ve třech dimenzích: budování státu, ekonomické transformaci s privatizací jako empirickým ukazatelem a integraci do EU. S využitím kvalitativní komparativní případové studie, která sleduje logiku nejpodobnějších systémů (most similar systems logic), práce identifikuje lokaci vládní autority, s domácí autoritou v Chorvatsku a mezinárodní administrativou v Kosovu, jako hlavní proměnnou vysvětlující jejich odlišné trajektorie po roce 1991. Argumentem této práce je, že Chorvatsko a Kosovo představují dva strukturálně odlišné výsledky. Chorvatsko bylo státem ovládnutým politickou elitou, jenž se sám napravil, ve kterém domácí politická autorita umožnila rychlé, avšak korupcí prostoupené jednání, které bylo později napraveno demokratickou výměnou moci a podmíněností ze strany EU. Kosovo představuje zcela odlišnou trajektorii, s mezinárodním dohledem a zablokovaným postupem k integraci do EU, ve které mezinárodní administrativa zabránila ovládnutí státu domácími aktéry, avšak vyprodukovala právní paralýzu a neúplné budování státu. Zásadnější zjištění se týká schopnosti sebenápravy, kterou v Chorvatsku zachovala domácí politická odpovědnost a kterou v Kosovu mezinárodní správa pozastavila.