Regionální rozdíly AfD a hnutí Querdenken na sociálních sítích během pandemie Covid-19

Abstract

This thesis analyses regional specifics in the communication of the political party Alternative für Deutschland (AfD) and the protest movement Querdenken on social media during the Covid-19 pandemic. The primary objective is to compare the degree of linguistic and narrative convergence between these actors within the context of the regional divide between East and West Germany from 2020 to 2022. The theoretical part frames the examined phenomenon within the context of right-wing extremism. The practical part uses content analysis of posts on Facebook, where it tracks the development of key themes and narratives in selected AfD state associations and compares them with the official channel of the Querdenken movement on Telegram. The findings confirm the hypothesis of a stronger link between East German AfD organizations and the radical narratives of the Querdenken movement. However, the research also reveals a process of narrative synthesis, where the escalation of pandemic measures led to a gradual unification of discourse even among the party's West German branches. This thesis contributes new insights into the role of social media as a space for the radicalization of political communication and demonstrates how a crisis can dissolve regional differences.

Tato diplomová práce se zabývá analýzou regionálních specifik v komunikaci politické strany Alternative für Deutschland (AfD) a protestního hnutí Querdenken na sociálních sítích během pandemie Covid-19. Hlavním cílem výzkumu je komparace míry jazykového a narativního sbližování těchto aktérů v kontextu regionálního rozdělení na východní a západní Německo v období 2020-2022. Teoretická část práce zasazuje zkoumaný jev do kontextu pravicového extremismu. Praktická část pak využívá obsahovou analýzu příspěvků na platformě Facebook, kde sleduje vývoj klíčových témat a narativů u vybraných zemských sdružení AfD a porovnává jej s oficiálním kanálem hnutí Querdenken na Telegramu. Výsledky analýzy potvrzují hypotézu o silnější vazbě mezi východoněmeckými organizacemi AfD a radikálními narativy hnutí Querdenken. Zároveň však výzkum odhaluje tzv. narativní syntézu, kdy během eskalace pandemických opatření došlo k postupnému sjednocení diskurzu i u západoněmeckých poboček strany. Práce tak přináší nové poznatky o roli sociálních sítí jako prostoru pro radikalizaci politické komunikace a ukazuje, jakým způsobem dokáže krizová situace smazat regionální rozdíly.