Changes in personality functioning in patients with anxiety disorders following short-term inpatient CBT-based intervention: post-treatment and 1-year follow-up

Abstract

Personality functioning, as defined in the Alternative Model of Personality Disorders (AMPD), reflects impairments in self and interpersonal functioning and constitutes Criterion A for the diagnosis of personality disorders. Emerging evidence suggests that reduced levels of personality functioning (LPF) are present not only in personality disorders but also in other diagnoses. However, few studies have examined whether LPF can be improved through psychotherapy and whether such improvements are sustained over time. This study assesses LPF impairments in patients with anxiety disorders, tracking changes in LPF, symptom severity, and quality of life following a 6-week inpatient programme based on cognitive behavioural therapy (CBT), with follow-up data collected after one year. The study also examines the relationship between LPF and therapeutic factors. The sample comprised 46 patients with anxiety disorders and 27 healthy controls. LPF was assessed using the self-report LPFS-BF 2.0 and the semi-structured interview STiP-5.1. Of the 36 participants who completed the follow-up, 21 completed questionnaires and a structured telephone interview assessing treatment effectiveness and the use of CBT techniques. The results indicated that patients had lower LPF than controls. Post-treatment improvements were...

Osobnostní fungování, jak je definováno v Alternativním modelu pro poruchy osobnosti (AMPD), zahrnuje narušení v oblasti self a interpersonální a představuje kritérium A pro diagnostiku poruchy osobnosti. Stále více důkazů naznačuje, že snížená úroveň funkčních schopností osobnosti (LPF) se vyskytuje nejen u poruch osobnosti, ale i u jiných diagnóz. Jen málo studií však zkoumalo, zda lze LPF zlepšit pomocí psychoterapie a zda jsou tyto změny trvalé. Cílem této studie bylo posoudit poruchy LPF u pacientů s úzkostnými poruchami, vyhodnotit změny v LPF, závažnosti symptomů a kvalitě života po 6týdenní hospitalizační intervenci založené na kognitivně-behaviorální terapii (KBT) a při jednoročním sledování a prozkoumat souvislost LPF s terapeutickými faktory. Výzkumný soubor zahrnoval 46 pacientů s úzkostnými poruchami a 27 zdravých kontrol. LPF byla hodnocena pomocí dotazníku LPFS-BF 2.0 a polostrukturovaného rozhovoru STiP-5.1. Při jednoročním sledování se podařilo kontaktovat 36 účastníků, z nichž 21 vyplnilo baterii dotazníků a podstoupilo strukturovaný telefonický rozhovor hodnotící vnímanou účinnost léčby a použití technik KBT. Výsledky potvrdily narušenou LPF u pacientů ve srovnání s kontrolní skupinou. Po léčbě bylo pozorováno významné zlepšení, zejména v Self oblasti. Po 1 roce se však LPF...