Perception and Expression: Rhetoric and Aesthetics from Empiricism to Romanticism in the Works of William Godwin,William Wordsworth, and Percy Bysshe Shelley

Abstract

British Romanticism critically engages with the linguistic and sensory conditions of knowledge rooted in experience. Going against much of the criticism of the twentieth century and its overemphasis on transcendentalism, British Romanticism does not mark a break with empiricism but rather a significant response to it. Indeed, Romanticism emerges as a critical reflection on empiricist principles, highlighting their limitations and augmenting them. Revising the place of feeling and language in matters of thinking and knowledge, the works of William Godwin, William Wordsworth, and Percy Bysshe Shelley transformed the boundaries that lay the basis for empiricist epistemology. Looking at the connections between Romanticism and its Enlightenment inheritance, this study focuses on empiricist philosophy as exemplified by John Locke, David Hartley, David Hume, Jeremy Bentham, and others, and the Romantic adaption, extension, and reconfiguration of its tenets. Marking a significant influence in their respective works, Godwin, Wordsworth, and Shelley respond to empiricism to explore how experience is conveyed, how habits are reflected, and how emotions are communicated. By probing the linguistic contingencies of sense-based knowledge, the Romantics recover an expressivist approach to thought and language that...

Britský romantismus se kriticky zabývá lingvistickými a smyslovými podmínkami poznání, které je zakotvené ve zkušenosti. Ačkoliv britský romantismus jde proti většině literární vědy dvacátého století a jejímu přílišnému důrazu na transcendentalismus, neznamená to, že se s empirismem rozchází, ale naopak na něj významně reaguje. Romantismus se objevuje jako kritická reflexe empirických principů, kdy zdůrazňuje jejich omezení a zároveň tyto principy modernizuje. Díla Williama Godwina, Williama Wordswortha a Percye Bysshe Shelleyho upravily místo citu a jazyka v myšlení a vědění, čímž transformovaly hranice, které položily základ pro empirickou epistemologii. Tato práce sleduje spojení mezi romantismem a osvícenským odkazem, soustředí se na empirickou filosofii tak, jak je představována Johnem Lockem, Davidem Hartleyem, Davidem Humem, Jeremym Benthamem a dalšími, a na romantickou adaptaci, rozšíření a rekonfiguraci jejích zásad. Godwin, Wordsworth a Shelley jsou empirismem významně ovlivněni a ve svých dílech na něj reagují; zkoumají, jak je přenášena zkušenost, jak jsou reflektovány zvyky a jak jsou sdělovány emoce. Zkoumáním lingvistických možností poznání založeného na smyslech romantici obnovují expresivní přístup k myšlení a jazyku, který se v Lockeově filozofii neprojevil. Tímto způsobem...