Between the cult of guns and their control. The approach of the Austro-Hungarian administratiton in Bosnia-Herzegovina to the possession of firearms by the civilian population (1878 -1914).

Abstract

In 1878, Austria-Hungary took control of Bosnia and Herzegovina, marking the end of more than four centuries long rule of the Ottoman Empire. The population of Bosnia and Herzegovina faced numerous changes in various aspects of everyday life. Traditions, customs, and habits were challenged by modernity. We were interested in how one of these traditions, namely keeping and bearing arms, was affected by the arrival of a new ruling power. In this dissertation, therefore, we have followed several key questions: what was the arms culture in Ottoman Bosnia, were there differences along confessional and social lines, what was the meaning of arms in this particular cultural context, how did the Austro- Hungarian authorities initially responded to expressions of that culture, did the new authorities establish a new legal framework, how it evolved, and how it responded to specific events at the turn of the 20th century? Furthermore, how open or restricted the new framework was, what statistical data confirm or deny it, and what it reveals to us in terms of general Austro-Hungarian firearms policy in Bosnia and Herzegovina? We were also interested in how the population responded to new circumstances, were they trying to keep their tradition alive, to what extent they accepted the new settings, and what about...

V roce 1878 převzalo Rakousko-Uhersko správu nad Bosnou a Hercegovinou, což znamenalo konec více než čtyři století trvající nadvlády Osmanské říše. Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny čelilo v důsledku toho četným změnám v různých aspektech každodenního života. Tradice, zvyky a návyky byly vystaveny výzvám modernity. Zajímalo nás, jak byla jedna z těchto tradic, konkrétně držení a nošení zbraní, ovlivněna příchodem nové vládnoucí moci. V této disertační práci jsme proto sledovali několik klíčových otázek: jaká byla kultura držení zbraní v osmanské Bosně, existovaly v ní rozdíly mezi konfesními a sociálními skupinami, jaký byl význam zbraní v tomto konkrétním kulturním kontextu, jak rakousko- uherské úřady zpočátku reagovaly na projevy této kultury, zda nové úřady zavedly nový právní rámec, jak se vyvíjel a jak reagoval na konkrétní události na přelomu 19. a 20. století? Dále nás zajímalo, jak otevřený či restriktivní tento nový rámec byl, co potvrzují či vyvracejí statistická data a co nám to odhaluje z hlediska obecné rakousko-uherské politiky v oblasti střelných zbraní v Bosně a Hercegovině. Zajímalo nás také, jak obyvatelstvo na nové okolnosti reagovalo, zda se snažilo udržet svou tradici při životě, do jaké míry přijalo nové nastavení a jaká byla situace těch, kteří se rozhodli je ignorovat?...