Organizational Learning and Counterinsurgency: A Case Study of the Royal Nepali Army
Organizační učení a protipovstalecké operace: Případová studie Královské nepálské armády
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/211693Identifikátory
SIS: 259375
Kolekce
- Kvalifikační práce [20608]
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
International Security Studies with specialisation in Strategic and War Studies
Katedra / ústav / klinika
Katedra bezpečnostních studií
Datum obhajoby
17. 6. 2026
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Angličtina
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Organizační učení, protipovstalecké operace, Královská nepálská armáda, maoistické povstání, jednookruhové učení, dvouokruhové učení, organizační obranné rutiny, Nepál, vojenská adaptace, reflexní tematická analýzaKlíčová slova (anglicky)
Organizational Learning, Counterinsurgency, Royal Nepali Army, Maoist Insurgency, Single-Loop Learning, Double-Loop Learning, Organizational Defensive Routines, Nepal, Military Adaptation, Reflexive Thematic AnalysisTato práce zkoumá vnitřní dynamiku učení Královské nepálské armády (RNA) během její protipovstalecké kampaně proti maoistům (2001-2006). Aplikací rámce organizačního učení Argyrise a Schöna na polostrukturované rozhovory s 15 vojáky RNA ve výslužbě (od vyšších poddůstojníků po generálporučíky), analyzované pomocí AI asistované reflexivní tematické analýzy, studie odhaluje rozsáhlé učení v jednoduché smyčce v šesti taktických oblastech, ale pouze fragmentované a opožděné učení ve dvojité smyčce na strategické úrovni. Hlubší adaptaci bránily tři obranné rutiny: paradox obviňování a vhledu, institucionální hrdost versus systémové selhání a iluze doktrinálního posunu. Společně vytvořily přetrvávající propast mezi deklarovanou teorií a teorií používanou v praxi. RNA se takticky adaptovala rychleji než strategicky, což vysvětluje koexistenci operační kompetence a strategické stagnace. Studie předkládá čtyři teoretické propozice, dokumentuje "inovaci v podmínkách nedostatku" a identifikuje postkonfliktní "past amnézie" jako strukturální zranitelnost.