Justifying the Prohibition of Wars by Reference to Shared Human Experiences: A New Argument for Pacifism

Abstract

Tato práce vychází z předpokladu, že válka není nevyhnutelným rysem lidské existence, ale spíše výsledkem sociálně a politicky konstruované koncepce "nepřítele" jako "jiného". Tvrdí, že násilí se stává myslitelným a ospravedlnitelným pouze tehdy, když jsou určité skupiny vyloučeny ze sféry morálního zájmu. Tento proces "odlišování" umožňuje dehumanizaci odpůrců a umožňuje, aby újmu bylo chápáno jako nezbytnou, racionální nebo dokonce ctnostnou. Práce čerpá z filozofické, psychologické a politické literatury a zkoumá, jak jsou morální komunity konstruovány a jak tyto konstrukce přispívají k legitimizaci násilí. Zabývá se evolučními popisy dynamiky vnitřní a vnější skupiny, teoriemi dehumanizace a klasickým i současným myšlením o spravedlivé válce, aby ukázala, jak je válka udržována jak kognitivním zkreslením, tak i institucionálním posilováním. Na tomto pozadí práce představuje koncept "sdílené lidské zkušenosti" jako potenciální protiváhu procesům vyloučení. Tvrdí, že základní zkušenosti, jako je zármutek, zranitelnost a utrpení, nejsou omezeny národními, kulturními ani ideologickými hranicemi, ale jsou strukturálně společné všem lidským bytostem. Prostřednictvím myšlenkových experimentů a filozofické analýzy práce ukazuje, že tyto sdílené zkušenosti mohou fungovat jako spojovací bod pro empatii a...