Determinants of the shift away from Russian natural gas in EU member states after 2022

Abstract

The 2022 Russian invasion of Ukraine triggered one of the world's largest global energy crises, drastically affecting EU member states. The invasion triggered a systemic shift in EU energy policy - independence from Russia became a strategic priority. While the EU launched REPowerEU and laid out steps towards decoupling from Russian energy resources, member states pursued different energy policies, some decoupled while others kept importing Russian natural gas. The primary objective is to analyze and explain these diverging approaches through the neoclassical realist framework. First, the thesis aims to answer whether geographical proximity to Russia influenced the likelihood and pace of decoupling from Russian natural gas by employing two regression models. Subsequently, a comparative case study is carried out to discover what domestic factors could have affected the analysed states' decisions besides proximity. This mixed-method research design corresponds with neoclassical realism as it analyses both systemic structural pressures as well as domestic intervening variables. The analysis concludes that there is a statistically significant relationship between geographical proximity and the likelihood of a full decoupling from Russia. On the other hand, geographical proximity failed to explain the...

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyvolala jednu z největších globálních energetických krizí, která drasticky zasáhla většinu členských států EU. Tato invaze iniciovala systémovou změnu v energetické politice EU - nezávislost na Rusku se stala strategickou prioritou. Zatímco EU spustila plán REPowerEU a vytyčila kroky k odklonu od ruských energetických zdrojů, jednotlivé členské státy uplatňovaly odlišné přístupy; některé se od ruských dodávek odstřihly, zatímco jiné nadále dovážely ruský zemní plyn. Primárním cílem této práce je analyzovat a vysvětlit tyto rozdílné přístupy prostřednictvím teorie neoklasického realismu. Práce se nejprve pokouší odpovědět na otázku, zda geografická blízkost k Rusku ovlivnila pravděpodobnost a tempo odklonu od ruského zemního plynu, a to za využití dvou regresních modelů. Následně je provedena srovnávací případová studie s cílem odhalit, jaké vnitrostátní faktory mohly vedle geografické polohy ovlivnit rozhodování analyzovaných států. Tento způsob výzkumu kombinující kvantitativní a kvalitativní metody odpovídá neoklasickému realismu, neboť analyzuje jak systémové strukturální tlaky, tak vnitrostátní intervenující proměnné. Analýza dospěla k závěru, že existuje statisticky významný vztah mezi geografickou blízkostí a pravděpodobností úplného odklonu od ruského...