India and its image in international organizations: comparison of the global and local levels

Abstract

This work examines how India has presented itself in international organizations under the present administration led by Prime Minister Narendra Modi and the BJP party. The focus of the analysis are influences of Hindu nationalism (Hindutva) and populism on India's self-presentation, as both Narendra Modi and the BJP have been closely associated with the Hindutva ideology, and Narendra Modi is often given as a prime example of a populist politician. Self-presentation is theorized through country status in international relations, specifically its status signaling element. India's status signaling is examined across three groups of international organizations categorized based on their membership's geographical proximity to India: global level (BRICS, UN, TWO), regional level (EAS, India-ASEAN Summit, SCO), and neighborhood level (BIMSTEC, SAARC). Using methods from the field of critical discourse analysis, the work analyzes speeches made by India's representatives on plenary meetings (or equivalents) of these organizations. It finds that the current administration's way of presenting India is largely continuous with previous administrations and continues historical patterns. Some images projected and narratives utilized were linked to Hindu nationalist discourses. However, almost no indicators of...

Tato práce zkoumá, jak se Indie prezentovala v mezinárodních organizacích za předsedy indické svazové vlády Narendry Modiho a strany BJP. Analýza se soustředí na vliv hindského nacionalismu a populismu na sebeprezentaci Indie, jelikož Narendra Modi i strana BJP mají blízko k ideologii hindského nacionalismu a Narendra Modi je často uváděn jako příklad populistického politika. Sebeprezentace je v této práci teoretizována skrze pojem statusu v mezinárodních vztazích, konkrétně skrze status signaling. Způsob, jakým Indie dává najevo vlastní představu o svém postavení ve světě je zkoumán na třech skupinách mezinárodních organizací kategorizovaných podle geografické vzdálenosti jejího členstva k Indii. Jsou tedy řazeny do globální úrovně (BRICS, UN, WTO), regionální úrovně (EAS, India-ASEAN Summit, SCO) a úrovně sousedství (BIMSTEC, SAARC). Za pomocí metod z domény kritické diskurzní analýzy (critical discourse studies) tato práce analyzuje proslovy představitelů Indie na plenárních schůzích (nebo jejich ekvivalentech) těchto organizací. Zjišťuje, že způsob, jakým současná administrativa prezentuje Indii na mezinárodním poli zachovává do velké míry kontinuitu s administrativami předchozími a pokračuje ve vzorcích známých z indické historie. Některé z obrazů a narativů, kterými je Indie prezentována,...