The Contemporary Manifestation of COVID-19 Collective Memory: A Narrative Analysis within Prague Families

Abstract

This qualitative research investigates the collective memory of COVID-19 pandemic among families in Prague six years after the initial outbreak. By employing narrative hermeneutics and Paul Ricoeur's model of three mimeses, the study examines the remembrance of the crisis alongside the circumstances, causes and factors contributing to the contemporary manifestation of collective memory. The primary objective of this research is to document the pandemic's legacy in the Czech context at this temporal juncture while identifying salient findings for further inquiry. From the analysis, several major themes consistently appear across all familial units - fear, the role of media and government, societal transformation, and socialization. A central pillar of this collective remembrance is fear - driven by both personal proximity to the virus and "information overload" from the media - which functions as the primary determinant for the intensity of memory retention. Furthermore, the study identifies a growing tension between a persistent state of "hauntedness" in traumatized individuals and an emerging "social amnesia" within the broader public. Despite the family unit serving as a vital stabilizing structure for the continuity of social memory in the post- pandemic world, this research cannot predict how...

Tento kvalitativní výzkum zkoumá kolektivní paměť pandemie covidu-19 v prostředí pražských rodin šest let od jejího propuknutí. S využitím narativní hermeneutiky a modelu trojí mimesis Paula Ricoeura text analyzuje procesy vzpomínání na uplynulou krizi, přičemž reflektuje okolnosti, příčiny a faktory formující současnou podobu kolektivní paměti. Primárním cílem výzkumu je dokumentace pandemického odkazu v českém kontextu v aktuálním časovém horizontu a identifikace klíčových témat pro další bádání. Studie vychází z hloubkových polostrukturovaných rozhovorů realizovaných se třemi rodinami. Z výsledků vyvstává několik stěžejních témat, která se prolínají všemi třemi rodinnými jednotkami - strach, role médií a vlády, sociální transformace a socializace. Ústředním pilířem kolektivního vzpomínání je strach - vyvolaný jak bezprostřední blízkostí viru, tak "informačním přetížením" ze strany médií - který vystupuje jako primární determinant intenzity uchování vzpomínek. Výzkum dále identifikuje narůstající tenzi mezi přetrvávajícím stavem tzv. hauntedness u traumatizovaných jedinců a rodící se sociální amnézií v rámci širší veřejnosti. Přestože rodinná jednotka představuje klíčovou stabilizační strukturu pro kontinuitu sociální paměti v postpandemické éře, výzkum poukazuje na nemožnost predikovat budoucí...