"Alles über uns ohne uns ist gegen uns!" Analýza narativů státních a neziskových aktérů v otázce německo-namibijského vyrovnání

Abstract

This thesis analyses the narratives and positions of the actors involved in the German-Namibian reconciliation process from 2015 to 2025. The aim of the thesis is to map the narrative conflicts between state actors and the nonprofit sector regarding German-Namibian reconciliation. Theoretically, the thesis is grounded in transitional justice applied to a postcolonial context, examining the fulfilment of the individual pillars of the reconciliation process-change of conviction, truth-seeking, apology, memory, and reparations. Methodologically, the study employs analysis of narratives and framing, enabling it not only to describe the individual positions of the actors but also to provide a deeper understanding of their attitudes and motivations, as well as the concrete steps toward reconciliation. The analysis shows that state actors adopt a technocratic approach to reconciliation, framing the process as a closed intergovernmental agenda based on "special historical responsibility" and development aid, thereby avoiding legal consequences and reparations. In contrast, non-profit organizations advocate a "narrative of colonial continuity," in which they view the genocide in Namibia as a precursor to the Holocaust and the cause of current structural problems, and demand direct recognition of the legal...

Tato diplomová práce analyzuje narativy a pozice aktérů německo-namibijského vyrovnání v letech 2015-2025. Cílem práce je zmapovat narativní konflikty mezi státními aktéry a neziskovým sektorem v otázce německo-namibijského vyrovnání. Teoreticky je práce ukotvena v tranzitivní spravedlnosti aplikované na postkoloniální kontext, kdy zkoumá naplňování jednotlivých pilířů v procesu vyrovnání - změna v přesvědčení, zjišťování pravdy, omluva, otázka paměti a otázka reparací. Metodologicky práce využívá analýzu narativů a rámování, díky čemuž práce nepopisuje pouze jednotlivé pozice aktérů, ale umožňuje lépe pochopit jejich postoje a motivace a z nich plynoucí kroky směrem k vyrovnání a usmíření. Analýza ukazuje, že státní aktéři volí technokratický přístup k vyrovnání, kdy je tento proces rámován jako uzavřená mezivládní agenda založená na "zvláštní historické odpovědnosti" a rozvojové pomoci, čímž se vyhýbají právním důsledkům a reparacím. Naproti tomu neziskové organizace prosazují "narativ koloniální kontinuity", v němž genocidu v Namibii chápou jako předstupeň Holocaustu a příčinu současných strukturálních problémů, a požadují přímé uznání právních nároků potomků postižených komunit. Práce dospívá k závěru, že neochota německého státu k plnohodnotnému vyrovnání pramení z kromě obav z právních...