Postupy OSPOD při řešení situací rodin se členem závislým na návykových látkách

Abstract

Background: The issue of addictive behaviour in families represents a very frequent situation for the Authority for Social and Legal Protection of Children (OSPOD). As a result of substance use, parents often fail to provide a stable and safe environment for the child's proper development, which can have a negative impact on their psychological and social development. In these cases, the key task of the OSPOD worker is not only the protection of the child's rights but also subsequent assistance in family rehabilitation (restoration) in cooperation with addictology services. Goals: The aim of the thesis is to map the individual procedures of OSPOD workers when working with families with addictive behaviour, identify the main impulses for initiating an investigation, analyse the overall course of interdisciplinary cooperation, and define factors contributing to the stabilization of the family environment. Methods: Qualitative research in the form of semi-structured interviews with five professional workers was chosen for data collection. The data were subsequently subjected to thorough analysis and subsequent interpretation. Results: The research identified anonymous reports and notifications from educational institutions as the most frequent impetus for initiating an investigation. The dominant...

1 Abstrakt Východiska: Problematika závislostního chování v rodinách představuje pro orgány sociálně-právní ochrany dětí velmi častou situaci. Rodiče v důsledku užívání návykových látek často selhávají v zajištění stabilního a bezpečného prostředí pro správný vývoj dítěte, což může mít negativní dopad na jeho psychický i sociální vývoj. Klíčovým úkolem pracovníka OSPOD je v těchto případech nejen ochrana práv dítěte, ale také následná pomoc při sanaci rodiny ve spolupráci s adiktologickými službami. Cíle: Cílem práce je zmapovat jednotlivé postupy pracovníků OSPOD při práci s rodinami se závislostním chováním, identifikovat hlavní impulsy k zahájení šetření, analyzovat celkový průběh mezioborové spolupráce a definovat faktory přispívající ke stabilizaci rodinného prostředí. Metody: Pro sběr dat byl zvolen kvalitativní výzkum ve formě polostrukturovaných rozhovorů s pěti odbornými pracovníky. Data byla následně podrobena důkladné analýze a následné interpretaci. Výsledky: Výzkum identifikoval jako nejčastější podnět k zahájení šetření anonymní oznámení a hlášení ze školských zařízení. Dominantní látkou v rodinách je převážně alkohol, následně pervitin a ve většině případech se jedná o matky. Mezioborová spolupráce s adiktologickými službami je hodnocena jako funkční. Největší bariéru představuje však samotný...