Význam informovanosti pacienta při stomatologické péči

Abstract

The dissertation focuses on the significance of patient information in dental care and its relationship to the psychological experience of treatment. The theoretical framework is grounded in the biopsychosocial model of healthcare and addresses doctor-patient communication, anxiety, fear, stress, and patients' subjective well-being. On this basis, an empirical study was designed to examine whether the form and amount of information provided influence patients' emotional state, subjective well-being, and perceived understanding of the treatment process. The aim of the study was to assess the effect of structured written information delivered in the form of an information leaflet prior to a dental procedure on patients' pre- procedural situational anxiety, post-treatment subjective well-being, and perceived understanding of post-treatment oral care. The study was designed as a prospective, longitudinal, randomized clinical investigation conducted in a dental practice setting. The sample consisted of 167 adult patients undergoing routine dental procedures. Participants were divided into a control group receiving standard verbal information (n = 85) and an intervention group receiving both verbal information and a written information leaflet (n = 82). Data were collected using author-designed...

Disertační práce se zabývá významem informovanosti pacienta ve stomatologické péči a jejím vztahem k psychickému prožívání léčby. Teoretická část vychází z biopsychosociálního modelu zdravotní péče a zaměřuje se na komunikaci mezi lékařem a pacientem, úzkost, strach, stres a subjektivní well-being pacientů. Na tomto základě byla formulována empirická studie ověřující, zda forma a rozsah poskytovaných informací mohou ovlivnit emoční stav pacienta, jeho subjektivní pohodu během stomatologického zákroku a míru porozumění poskytované péči. Cílem výzkumu bylo posoudit vliv strukturované písemné informace ve formě informačního letáku podaného před stomatologickým výkonem na intenzitu situační úzkosti před výkonem, subjektivní pohodu po zákroku a vnímané porozumění následné péči o chrup. Studie byla koncipována jako prospektivní, longitudinální, randomizované klinické šetření realizované ve stomatologické praxi. Výzkumný soubor tvořilo 167 dospělých pacientů podstupujících běžné stomatologické výkony, kteří byli rozděleni do dvou skupin: kontrolní skupina obdržela standardní ústní informaci (n = 85), intervenční skupina kombinaci ústního informování a písemného informačního letáku (n = 82). Sběr dat probíhal pomocí autorských dotazníků podaných před výkonem a týden po něm. Dotazníky hodnotily emoční stav...