Konceptualizace sociálních bariér v kontextu politiky zaměstnanosti v České republice

Abstract

This thesis conceptualizes social barriers in the context of Czech active labour market policies, with a focus on the pilot program "Integrační pracovní místo." The aim is also to examine whether and how this program offers a different approach to the public policy issue of long- term unemployment. The conclusions of the study are discussed not only on the basis of the findings in the theoretical part of the thesis, but also with the help of eight expert interviews conducted with stakeholders involved in the piloting of the Integrační pracovní místo tool. The findings of this thesis point to a paradigm shift. While practices over the past 20 years have leaned toward the Work-First model, which often viewed unemployment as an individual failure and operated on the assumption that "any job is better than none", the piloted tool, using the concept of social barriers, examines the causes of (long-term) unemployment through both external and internal factors of an individual's life situation (debt and distraint, addiction, lack of housing etc.) and aims to mitigate or overcome them within the framework of job placement. The tool thus incorporates elements of the Human Capital Development and Work-Life models into employment policy, which, in simplified terms, are based on the long-term development of...

Diplomová práce přináší konceptualizaci sociálních bariér v kontextu české aktivní politiky zaměstnanosti, se zaměřením na pilotní nástroj Integrační pracovní místo. Cílem je rovněž zkoumat, zda a jak tento nástroj přináší odlišný přístup k veřejně politickému problému dlouhodobé nezaměstnanosti. Závěry práce jsou rovněž diskutovány nejen na základě zjištění v rámci teoretické části, ale také za pomocí osmi realizovaných expertních rozhovorů s aktéry zapojenými do pilotáže Integračního pracovního místa. Zjištění diplomové práce poukazují na paradigmatický posun. Zatímco praxe posledních 20 let se blížila modelu Work-First, při kterém často nahlížela na nezaměstnanost jako na individuální selhání a současně pracovala s předpokladem, že "jakákoliv práce je lepší než žádná", IPM pomocí konceptu sociálních bariér nahlíží na příčiny (dlouhodobé) nezaměstnanosti pomocí vnějších i vnitřních faktorů životní situace jednotlivce (dluhy a exekuce, závislost, absence bydlení a jiné) a cílí k jejich mírnění či překonání v rámci zprostředkovaného zaměstnání. Nástroj tak do politiky zaměstnanosti vnáší prvky modelů Human Capital Development a Work-Life, které při zjednodušení staví na dlouhodobějším rozvoji kompetencí, vzdělávání a individuální podpoře s cílem zajistit udržitelnou zaměstnatelnost. Diplomová práce...