Vision With(out) Evidence: A Systematic Methodological Review of Degrowth Research

Abstract

Degrowth's inability to translate its claims into evidence is a key reason why its vision of sustainability transformation remains politically marginal. Although this empirical weakness is widely acknowledged, little attention has been paid to how empirical knowledge about degrowth is actually produced. To fill this gap, I approach degrowth as an epistemic practice and systematically map the methodological approaches that shape it. Through systematic screening of 7,000 publications indexed in Scopus, I constructed a dataset of 90 empirical studies and analysed it using content analysis, guided by three questions: (i) who produces empirical knowledge about degrowth, (ii) what is studied as degrowth, and (iii) how. The findings reveal a field that is methodologically narrower than its conceptual ambitions suggest. Participatory, future-oriented, and policy-focused approaches remain marginal, even though degrowth is, by definition, a project of future policy transformation grounded in participatory values. This matters because academic scholarship emerges as the central degrowth arena with performative power over the whole movement, as interpretation of what counts as degrowth remains firmly in the hands of researchers. By mapping the methodological landscape of empirical degrowth research for the...

Nerůst se kvůli neschopnosti přetavit své vize v evidenci dlouhodobě pohybuje na okraji politického zájmu. Přestože na nedostatečné empirické zakotvení nerůstové transformace upozorňuje řada autorů a autorek, jen malá pozornost byla doposud věnována tomu, jak je evidence o ní produkována. Tato práce uvedenou mezeru zaplňuje tím, že k nerůstu přistupuje jako k epistemické praxi a systematicky mapuje metodologické přístupy, které jej utvářejí. Prostřednictvím systematické rešerše 7 000 publikací indexovaných v databázi Scopus jsem vytvořila soubor 90 empirických studií. Ten jsem následně analyzovala za pomoci obsahové analýzy. Ta byla vedena třemi výzkumnými otázkami: (i) kdo produkuje evidenci o nerůstu, (ii) co se v empirickém výzkumu pod pojmem nerůst rozumí a (iii) jak je tento fenomén zkoumán. Výsledky představují nerůst jako oblast, která je metodologicky chudší, než její konceptuální ambice naznačují. Navzdory tomu, že nerůst je ze své definice projektem budoucí transformace veřejných politik, tvoří participativní výzkumné přístupy orientované na transformaci politik pouhý zlomek empirické literatury. Toto zjištění je zásadní, jelikož jak analýza ukázala, výzkum představuje klíčovou arénu, která má performativní moc nad celým nerůstovým hnutím. Jsou to totiž právě výzkumníci a výzkumnice,...