"Sakra, co s těmi lidmi je?": Normy, významy verbální (ne)participace a tělesnost na vysoké škole z hlediska genderu

Abstract

The diploma thesis analyzes and interprets the meanings that students and lecturers in higher education attribute to verbal participation and silence in classes. The topic is situated within broader sociological debates concerning the "feminization" of higher education and perspectives on everyday interactions and subtle mechanisms of disadvantage in the academic environment. The theoretical background of the study are the concepts of doing gender, field, gender habitus, and symbolic violence. To achieve the aim of understanding meanings and norms, a qualitative research design was chosen, specifically semi-structured interviews with twelve students and three faculty members from the humanities and social sciences. The research findings reveal several key dimensions. In the academic field, notions of the ideal student are closely linked to a "masculine ethos" that values assertiveness, the courage to argue, and competitive performance. This ideal implicitly marginalizes other ways of being in academia, which leadeas to feelings of inadequacy and deficiency. Students often internalize these norms and perceive verbal participation as a tool for personal development. Research shows that speaking up in class can also serve as a form of invisible emotional labor. Students (especially female students)...

Předložená diplomová práce se věnuje analýze a interpretaci významů, které aktéři a aktérky vysokoškolského vzdělávání přisuzují verbální participaci a tichu ve výuce. Téma je zasazeno do širších sociologických debat mezi "feminizací" vysokého školství a pohledem na každodenní interakce a subtilní mechanismy znevýhodnění v akademickém prostředí. Teoreticky práce vychází z konceptů dělání genderu, pole, genderového habitu a symbolického násilí. Pro naplnění cíle, jímž je porozumět významům a normám, byl zvolen kvalitativní výzkumný design, konkrétně polostrukturované rozhovory s dvanácti studujícími a třemi vyučujícími z oblasti humanitních a společenských věd. Výsledky výzkumu odhalují několik klíčových rovin. Představy o ideálním studentovi jsou v akademickém poli úzce spjaty s "maskulinním étosem", který oceňuje asertivitu, odvahu k argumentaci a soutěživý výkon. Ideál tak implicitně marginalizuje jiné způsoby akademického bytí, které jsou následně pociťovány jako nepatřičné nebo deficitní. Studující často tyto normy internalizují a verbální participaci vnímají jako nástroj osobního rozvoje. Výzkum ukazuje, že mluvení v hodinách také může sloužit jako forma neviditelné emocionální práce. Studující (zejména studentky) se mohou verbálně zapojovat, aby regulovali pocity vyučujících, zabránili...