Vztahy vedoucí k zákonnému zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí v České republice: Případová studie pohledem Teorie komplexního vedení

Abstract

This master's thesis examines the process leading to the adoption of legislation that explicitly established the unacceptability of corporal punishment in the upbringing of children in the Czech Republic, more than thirty years after the establishment of the independent state. The thesis traces the development in this field between 1993 and 2025 and analyses it as a case study through the lens of Mary Uhl-Bien's Complex Leadership Theory. The aim of the thesis is to explain why the law was adopted only in 2025 and to identify the key actors, relationships and dynamics that contributed to this systemic change. Methodologically, the thesis is based on qualitative research, particularly the process tracing method, which employs analysis of policy documents and data from participant observation, complemented by semi-structured interviews. The findings show that the success of the legislative process cannot be attributed to a single institution or individual, but rather to a gradually evolving network of actors across governmental and non-governmental sectors functioning as a complex adaptive system. The thesis concludes that the principles of complex leadership - particularly the creation and maintenance of safe adaptive space, information flow and brokerage among diverse groups of actors - played a...

Diplomová práce se zabývá procesem přijetí zákonné úpravy, která v České republice výslovně stanovila nepřijatelnost tělesného trestání ve výchově dětí, a to po více než třiceti letech od vzniku samostatného státu. Práce sleduje vývoj v této oblasti v letech 1993-2025 a analyzuje jej jako případovou studii prostřednictvím Teorie komplexního vedení (Complex Leadership Theory) Mary Uhl-Bien. Cílem práce je vysvětlit, proč k přijetí zákona došlo až v roce 2025, a identifikovat klíčové aktéry, jejich vztahy a dynamiky, které k této systémové změně vedly. Metodologicky je práce založena na kvalitativním výzkumu, zejména metodě process tracing, v rámci níž je využita analýza policy dokumentů a dat ze zúčastněného pozorování a doplňkových polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky ukazují, že úspěch legislativního procesu nelze přičíst jediné instituci či jednotlivci, ale postupně se rozvíjející síti aktérů napříč vládním a nevládním sektorem, která fungovala jako komplexní adaptivní systém. Práce dospívá k závěru, že právě principy komplexního vedení - zejména zajištění a udržení bezpečného adaptivního prostoru, toku informací a průlomů mezi různými skupinami aktérů - významně přispěly k přijetí zákonné úpravy. Studie zároveň potvrzuje přiléhavost Teorie komplexního vedení pro analýzu procesů systémové...