Influenceři jako novodobí názoroví vůdci: Formování politických postojů mladých lidí v digitálním prostředí

Abstract

This thesis explores the role of digital influencers as modern opinion leaders and their impact on shaping the political attitudes of university students. The aim is to qualitatively analyze the mechanisms of this influence within the networked environment. Methodologically, the study employs data and methodological triangulation, combining semi-structured interviews with a qualitative content analysis of online discussions. The data were analyzed using the Gioia methodology. The findings are structured into four primary aggregate dimensions that describe the key mechanisms of the socialization process. First, political authority is transformed as expert legitimacy is replaced by perceived authenticity and parasocial intimacy. Simultaneously, social media architecture causes context collapse, making political content an involuntary part of everyday entertainment. The core analytical finding applies Zaller's model to the opinion gray zone. A strong parasocial bond functions as a cognitive anesthetic that dampens the axiom of resistance, facilitating the uncritical adoption of arguments, which is subsequently reinforced in echo chambers. Finally, the thesis reveals a structural paradox. Despite their media literacy, students faced with information complexity voluntarily delegate the formation of...

Tato diplomová práce se zabývá rolí digitálních influencerů jako novodobých názorových vůdců a jejich vlivem na formování politických a společenských postojů vysokoškolských studentů. Výzkumný design využívá metodologickou a datovou triangulaci, propojující polostrukturované rozhovory s kvalitativní obsahovou analýzou online diskusí. Analýza dat proběhla s využitím metodiky Dennise Gioii. Výsledky jsou strukturovány do čtyř hlavních agregovaných dimenzí, které ohalují klíčové mechanismy tohoto procesu. V první řadě dochází k transformaci politické autority, kdy expertní legitimitu nahrazuje vnímaná autenticita a schopnost budovat parasociální intimitu. Architektura sítí zároveň způsobuje zborcení kontextů, čímž se politický obsah stává mimovolnou součástí každodenní zábavy. Stěžejním analytickým zjištěním v názorové šedé zóně je aplikace Zallerova modelu. Silná parasociální vazba funguje jako kognitivní anestetikum tlumící axiom rezistence, což usnadňuje nekritické přejímání argumentů, následně posilované v echo chambers. Práce v závěru odhaluje strukturální paradox. Navzdory své mediální gramotnosti studenti tváří v tvář informační komplexitě dobrovolně delegují utváření svých postojů na digitální opinion brokery.