Postoje české veřejnosti k základnímu příjmu v kontextu proměn práce

Abstract

This master's thesis presents original empirical research on Czechs' attitudes toward basic income. The aim of the thesis was to fill a gap in research on attitudes toward basic income in the Czech Republic and to understand these attitudes in the context of transformations in work and work values. The research was conducted through an online questionnaire survey on a quasi-representative sample of the Czech population and employed a combination of framing methods and a factorial survey experiment (FSE). This approach makes it possible to examine basic income as a multidimensional concept and to model support for its different variants. Of the five factors measured within the multidimensional operationalisation, the method of financing had the strongest effect on support for the benefit, followed by restrictions on eligibility based on length of residence. The level of basic income had an effect only among respondents with the lowest level of educational attainment. Of the three framings used, only the negative framing, which presented the benefit as a threat to work motivation, had a direct effect. The argument that basic income represents a solution to unemployment had virtually no effect on support for it. Work ethic substantially shapes how different framings influence evaluations of basic...

Předkládaná diplomová práce představuje vlastní empirický výzkum postojů Čechů k základnímu příjmu. Cílem práce bylo zaplnit mezeru ve výzkumu postojů k základnímu příjmu v České republice a zároveň porozumět těmto postojům v kontextu proměn práce a pracovních hodnot. Výzkum byl realizován prostřednictvím online dotazníkového šetření na kvazi-reprezentativním vzorku české populace a využil kombinace metod rámování a factorial survey experimentu (FSE), která umožňuje zkoumat základní příjem jako vícerozměrný koncept a modelovat podporu různých jeho variant. Z pěti měřených faktorů v rámci vícerozměrné operacionalizace měl nejvyšší vliv na podporu dávky způsob jejího financování, dále pak restrikce jeho vyplácení z hlediska délky pobytu. Faktor výše základního příjmu měl vliv pouze u respondentů s nejnižší úrovní dosaženého vzdělání. Ze tří použitých rámování mělo přímý vliv pouze negativní rámování, které dávku představilo jako hrozbu pro motivaci k práci. Argument, že základní příjem představuje řešení nezaměstnanosti, neměl prakticky žádný vliv na jeho podporu. Pracovní etika do značné míry ovlivňuje, jakým způsobem působí různá rámování na hodnocení základního příjmu. Lidé se silnou pracovní etikou byli podstatně méně ovlivněni pozitivním rámováním základního příjmu jako prostředku k získání...