Vliv osobní zkušenosti na postoj k délce základní školy

Abstract

This thesis focuses on the analysis of the role of personal experience in shaping attitudes towards the length of basic education and the proposed 8+2 reform. The aim of the thesis is to understand how personal experience influences the attitudes of the public and actors in education and public policy towards the length of basic education, while also analysing the historical development of the introduction and abolition of the ninth grade in the Czech education system. The thesis is grounded in Policy feedback theory and in the concept of Personal experience on public opinion. The analytical part is based on qualitative research, specifically on semi-structured interviews with respondents from the public and from actors in education and public policy. The results show that personal experience represents an important source of attitudes towards the length of basic education, while its role differs across groups. Among the public, personal experience serves as a key reference framework, whereas among actors its role is less pronounced and is complemented by expert arguments. Attitudes towards the 8+2 proposal are not uniform and differ depending on the argumentation frameworks of the respondents. The historical analysis shows that the length of basic education in the Czech context has been influenced...

Diplomová práce se zaměřuje na analýzu role osobní zkušenosti při formování postojů k délce základní školy a k návrhu reformy 8+2. Cílem práce je porozumět tomu, jak osobní zkušenosti ovlivňují postoje veřejnosti a aktérů vzdělávací a veřejné politiky k délce základní školy, a zároveň analyzovat historický vývoj zavádění a rušení deváté třídy v českém vzdělávacím systému. Práce je ukotvena v Teorii zpětné vazby a v konceptu Vlivu osobní zkušenosti na veřejné mínění. Analytická část vychází z kvalitativního výzkumu, konkrétně z polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad veřejnosti a aktérů vzdělávací a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že osobní zkušenost představuje významný zdroj postojů k délce základní školy, přičemž její role se liší mezi jednotlivými skupinami. U veřejnosti se osobní zkušenost projevuje jako klíčový referenční rámec, zatímco u aktérů je její význam méně výrazný a je doplňován odbornými argumenty. Postoje k návrhu 8+2 nejsou jednotné a liší se v závislosti na argumentačních rámcích respondentů. Historická analýza ukazuje, že délka základní školy v českém kontextu byla ovlivněna politickými, ekonomickými a společenskými faktory tehdejší doby, nikoliv odborným konsenzem. Práce tak přispívá k porozumění tomu, jak jsou postoje k vzdělávací politice utvářeny a jakou roli v...