Genderovaný strach: veřejný prostor očima žen

Abstract

This diploma thesis deals with the issue of gendered fear, which women, in many cases, experience as a part of their movement through public space. The study focuses on the manifestations of this phenomenon in women who belong to Generation X (46-61 years old) and Z (18-29 years old) and who currently live in Prague or its vicinity. The research goal is to provide a closer look at this issue in the Czech context. The thesis focuses on how gendered fear manifests in women in public space, how they work with it and what safety strategies they choose to manage it. The second area of interest is the unravelling of the illusion which presents the public space as neutral and equally safe for all even though the lived experience of women is in many cases quite different. To meet the chosen goal the thesis uses qualitative methods. The research is based on thematic analysis of semi-structured interviews, extended by the photo elicitation method, which were conducted with selected women and experts, urbanists and architects. The women were also asked to keep a personal journal where they recorded their experiences in the public space. The results of the research show that gendered fear is a permanent aspect of women's daily lives across generations that influences them in their movements through public...

Tato diplomová práce se zabývá problematikou genderovaného strachu, který ženy v mnoha případech pociťují v rámci svého pohybu veřejným prostorem. Práce se soustředí na projevy tohoto jevu u žen, které patří do generace X (46-61 let) a Z (18-29 let), a které v současné době žijí v Praze nebo jejím blízkém okolí. Výzkumným cílem je poskytnout bližší pohled na tuto problematiku v českém kontextu. Práce se zaměřuje na to, jakým způsobem se u žen ve veřejném prostoru projevuje genderovaný strach, jak s ním pracují a jaké bezpečnostní strategie pro jeho zvládání volí. Druhou oblast zájmu pak tvoří rozkrytí iluze, která veřejný prostor v současné době prezentuje jako neutrální a rovně bezpečný pro všechny, přestože žitá zkušenost žen je v praxi v mnoha případech zcela jiná. Ke splnění zvoleného cíle práce využívá kvalitativních metod. Výzkum je postaven na tematické analýze polostrukturovaných rozhovorů, rozšířených o metodu fotoelicitace, které byly provedeny s vybranými ženami a odborníky, urbanisty a architekty. Ženy byly rovněž požádány o vedení osobního deníku, kde zaznamenávaly své prožitky ve veřejném prostoru. Výsledky výzkumu ukazují, že genderovaný strach představuje pro ženy napříč generacemi trvalý aspekt jejich každodenního života, který je ovlivňuje v jejich pohybu veřejným prostorem. Ženy...