Efektivita poskytování dávek státní sociální podpory a sociální pomoci pohledem proaktivních veřejných služeb a administrativního zatížení

Abstract

This thesis focuses on the issue of the efficiency of providing state social support and social assistance benefits. The non-insurance-based social benefits system in the Czech Republic faces a high rate of non-take-up, and one of the factors contributing to this phenomenon is the high administrative burden on the recipient. The thesis links the concept of administrative burden with proactive public services, which reduce the effort citizens must expend to obtain public services. The aim of the thesis was to map the state of proactive public services in the area of non-insurance-based social benefits and to determine how the system's design affects the perceived level of administrative burden on citizens. This thesis was written during the transition to the so-called "super-benefit," which made it possible to examine whether the newly configured system is moving toward a higher degree of proactivity and a reduction in the administrative burden. Through a review of the existing literature, proactive and reactive elements in both the new and old benefit systems were identified based on the taxonomy of proactive public services by Pawlovski and Scholt (2023), and these were situated within the framework of proactive public services by Bharosa et al. (2021). Both systems operated at a level of moderate...

Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku efektivity poskytování dávek státní sociální podpory a sociální pomoci. Systém nepojistných sociálních dávek se v České republice potýká s vysokou mírou nevyužívání nároku (non-take upu), přičemž jedním z faktorů, který přispívá k tomuto fenoménu je vysoké administrativní zatížení na straně příjemce. Diplomová práce propojuje koncept administrativního zatížení a proaktivních veřejných služeb, které snižují úsilí, které musí občan pro získání veřejné služby vynaložit. Cílem práce bylo zmapovat stav proaktivních veřejných služeb v oblasti nepojistných sociálních dávek a zjistit, jak nastavení systému dopadá na pociťovanou míru administrativního zatížení občanů. Diplomová práce vznikala v mezidobí přechodu na takzvanou superdávku, což umožnilo zkoumat, zda se nově nastavený systému posouvá k vyšší míře proaktivity a zmírnění administrativního zatížení. Prostřednictvím studia šedé literatury byly dle taxonomie proaktivních veřejných služeb od autorů Pawlovski a Scholta (2023) identifikovány proaktivní a reaktivní prvky v novém i starém dávkovém systému, které byly zasazeny do rámce proaktivních veřejných služeb od autorů Bharosa a kolektivu (2021). Přičemž oba systém se pohybovaly na úrovni mírné proaktivity. Na základě dotazníkového šetření, které bylo...