Pocit bezpečí rodin s dětmi na dětských hřištích

Abstract

This bachelor thesis examines the subjective sense of safety of mothers of preschool-aged children in the environment of children's playgrounds. The primary objective of the research is to identify how parents define and experience safety in different types of locations, in Prague, a town, and a village in the Central Bohemian Region, and what factors influence this perception. The theoretical part of the thesis anchors the concept of safety through Maslow's hierarchy of needs, Prospect-Refuge Theory, and Defensible Space Theory. Methodologically, the work is designed as a qualitative multi-case study, combining semi-structured in-depth interviews with six mothers and structured non-participant observation directly in the field. The research demonstrates that the sense of safety is constructed as a complex phenomenon arising from the interaction of physical characteristics of the space, the social environment, and parental strategies. A key finding is that while in rural areas safety is based on community ties and low anonymity, in Prague it is perceived as an "island of safety" constructed through technical barriers and institutional oversight. The thesis identifies varying intensities of supervision, from passive verbal navigation to intensive physical accompaniment, and analyzes the dilemma...

Tato bakalářská práce se zabývá subjektivním pocitem bezpečí matek dětí předškolního věku v prostředí dětských hřišť. Hlavním cílem výzkumu je zjistit, jak rodiče definují a prožívají bezpečí v různých typech lokalit, tedy v Praze, ve městě a na vesnici ve Středočeském kraji a jaké faktory toto vnímání ovlivňují. Teoretická část práce ukotvuje koncept bezpečí prostřednictvím Maslowovy hierarchie potřeb, teorie vyhlídky a úkrytu a teorie obhajitelného prostoru. Metodologicky je práce koncipována jako kvalitativní vícepřípadová studie, která kombinuje polostrukturované hloubkové rozhovory se šesti matkami a strukturované nezúčastněné pozorování přímo v terénu. Výzkum ukazuje, že pocit bezpečí je konstruován jako komplexní jev vznikající v interakci fyzických charakteristik prostoru, sociálního prostředí a rodičovských strategií. Klíčovým zjištěním je, že zatímco na venkově je bezpečí založeno na komunitních vazbách a nízké anonymitě, v Praze je vnímáno jako "ostrov bezpečí" budovaný skrze technické bariéry a institucionální dohled. Práce identifikuje rozdílné intenzity dohledu, od pasivního verbálního navigování po intenzivní fyzický doprovod, a analyzuje dilema mezi zajištěním bezpečí a podporou autonomie dítěte. Výsledky práce ústí v doporučení pro praxi, zahrnující úpravy vegetace pro lepší...