Expertíza ve veřejné správě: Role odborných znalostí při formulaci superdávky

Abstract

This bachelor's thesis analyses the role of expert knowledge and expertise in the formulation of a state social assistance benefit (the so-called "super-benefit"). The main aim of the thesis is to examine how experts involved in the preparation of the reform perceive the use of knowledge and how they interpret their role within the institutional and political context of public administration. The theoretical framework is based on the concepts of policy advice (Boswell), technocratic legitimacy (Fischer), and the framing of policy problems through data (Radaelli). To achieve the research objectives, a qualitative study was conducted based on seven semi-structured interviews with experts, including ministerial analysts, representatives of sectoral research institutions, independent think tanks, and academia. The research revealed the existence of a significant data gap in the areas of assets and debt enforcement, which was addressed in the policy process by expert estimations. The analysis demonstrated an asymmetry in the use of evidence: while expert knowledge had an instrumental role in technical aspects of the reform, in broader conceptual issues it was used symbolically to legitimise political decisions. The thesis identifies a typology of expert identities and highlights a high level of...

Bakalářská práce analyzuje roli odborných znalostí a expertízy v procesu formulace dávky státní sociální pomoci (tzv. superdávky). Hlavním cílem práce je popsat, jak odborníci zapojení do přípravy reformy vnímají využívání znalostí a jak interpretují svou roli v institucionálním a politickém kontextu veřejné správy. Teoretický rámec tvoří koncepty policy advice (Boswell), technokratické legitimity (Fischer) a rámování problémů skrze data (Radaelli). Pro naplnění cílů byl realizován kvalitativní výzkum založený na sedmi polostrukturovaných rozhovorech s experty z řad ministerských analytiků, nezávislých výzkumných agentur a akademické sféry. Výzkum odhalil existenci rozsáhlého datového vakua v oblasti majetku a exekucí, které bylo v procesu přípravy nahrazováno expertními odhady. Analýza prokázala asymetrii ve využití podkladů: zatímco v technických detailech byl vliv expertízy instrumentální, v koncepčních otázkách převládlo symbolické využití k legitimizaci politického zadání. Práce identifikuje typologii expertních identit a poukazuje na vysokou míru politizace úřednického aparátu, který fungoval jako ideologický filtr odborných dat. Výsledky naznačují posun k technokratickému modelu vládnutí, kde data byla respondenty vnímána jako nástroj legitimizace politických rozhodnutí.