Nevolební politická participace středoškoláků a středoškolaček v České republice z genderové perspektivy

Abstract

This thesis examines gender differences in non-electoral political participation among second- year secondary school students in the Czech Republic and explains the mechanisms underlying these differences. The analysis draws on the second wave of the Czech Panel Survey of Secondary School Students, which includes 19 910 respondents from all types of secondary schools across all regions of the Czech Republic. The quantitative analysis combines exploratory factor analysis, analysis of variance (ANOVA), correlation analysis, and negative binomial regression analysis. The results show that female students exhibit statistically lower levels of non-electoral political participation than male students, although the effect size is very small. Furthermore, gender differences vary across individual forms of non-electoral political participation. Male students prefer direct and publicly visible forms, such as demonstrations and online activism, while female students tend to favour less confrontational activities, such as boycotting products. The regression analysis revealed that the strongest predictor of non- electoral political participation is political discussion with peers outside of school, which outweighs discussion with family and within school. The findings are interpreted through the theory of...

Tato diplomová práce zkoumá genderové rozdíly v nevolební politické participaci žáků a žákyň druhých ročníků středních škol v České republice a vysvětluje mechanismy, které tyto rozdíly vysvětlují. Analýza vychází z druhé vlny Českého panelového šetření středoškoláků, která zahrnuje 19 910 respondentů a respondentek ze všech typů středních škol napříč všemi kraji České republiky. Kvantitativní analýza kombinuje explorační faktorovou analýzu, analýzu rozptylu (ANOVA), korelační analýzu a negativní binomickou regresní analýzu. Výsledky ukazují, že žákyně vykazují statisticky nižší míru nevolební politické participace než žáci, ale velikost tohoto rozdílu je velmi malá. Genderové rozdíly se navíc liší u jednotlivých aktivit nevolební politické participace. Žáci preferují přímé a veřejně viditelné formy, jako jsou demonstrace či online aktivismus, žákyně naopak preferují méně konfrontační aktivity, jako je bojkotování produktů. Regresní analýza ukázala, že nejsilnějším prediktorem nevolební politické participace jsou politické diskuse s vrstevníky mimo školu, které převyšují diskusi s rodinou i ve škole. Výsledky jsou interpretovány skrze teorii pocitu politické efektivnosti, politickou socializaci a model občanského dobrovolnictví. Na základě výsledků můžeme říci, že genderové rozdíly v participaci...