Stigma za slovem feminismus: Proč se ženy, které se ztotožňují s myšlenkami feminismu, vymezují vůči danému označení

Abstract

This thesis examines the contradiction between agreeing with the idea of gender equality and rejecting the identification with the label "feminist" among women. The aim of this thesis is to understand why some women who align with feminist values do not identify with feminism and how they interpret the concept of feminism itself. The theoretical part is based on the understanding of feminism as a socially constructed concept. It references Berger and Luckmann's theory of social constructivism and Goffman's theory of stigmatization. These approaches make it possible to understand feminism not only as an ideology, but also as a social identity shaped by society. The empirical part is based on qualitative research. The data were collected through semi-structured interviews with six women who support gender equality but do not identify as feminists. The data were subsequently analyzed using thematic analysis. The results show that the rejection of feminist identity is not primarily rooted in disagreement with its values. The main reasons are negative stereotypes and connotations associated with feminism across society. Feminism is often perceived as radical, aggressive or conflictual. Participant also expressed concerns about the reactions of others and the potential disruption of their social...

Tato práce se zabývá rozporem mezi souhlasem s myšlenkou rovnosti pohlaví a odmítáním identifikace s označením "feministka" u žen. Cílem práce je porozumět tomu, proč se některé ženy, které souzní s feministickými hodnotami, nechtějí s feminismem identifikovat a jak samotný pojem feminismus interpretují. Teoretická část vychází z pojetí feminismu jako sociálně konstruovaného pojmu. Používá teorii sociálního konstruktivismu Bergera a Luckmanna a teorii stigmatizace od Goffmana. Tyto přístupy umožňují chápat feminismus nejen jako ideologii, ale i jako sociální identitu vytvářenou společností. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti ženami, které podporují rovnost pohlaví, ale neidentifikují se jako feministky. Data byla dále analyzována pomocí tematické analýzy. Výsledky ukazují, že odmítání feministické identity nesouvisí čistě s nesouhlasem s jejími hodnotami. Hlavním důvodem jsou negativní stereotypy a konotace spojené s feminismem napříč společností. Feminismus je často vnímán jako radikální, útočný či konfliktní. Účastnice také vyjadřují obavy z reakcí okolí a možného narušení sociálních vztahů. Odmítnutí identifikace tak může představovat určitou strategii, jak si zachovat pozitivní sociální identitu. Práce dokazuje,...