Mediální obrazy žen v časopise Esquire: Analýza genderových reprezentací a jejich vnímání heterosexuálními muži

Abstract

This master's thesis examines the visual representation of women in the Czech edition of the lifestyle magazine Esquire and its interpretation by a young heterosexual male audience. It is grounded in the constructionist paradigm, according to which media images do not constitute a mere reflection of reality but actively participate in its symbolic construction. The theoretical framework of the thesis is based primarily on the concepts of representation, the male gaze, hegemonic femininity, postfeminism, and neoliberalism, while the perspective of audience reception also forms an important part of the analysis. The aim of the thesis is to identify the dominant patterns through which Esquire constructs images of women and, at the same time, to understand how these representations are interpreted by its target audience. The research is based on a sequential mixed-methods design combining quantitative frequency-based content analysis with qualitative semi-structured interviews. The quantitative part shows that, although the analysed representations move away from traditional, explicitly objectifying models, they nevertheless remain conditioned by strong aestheticisation, normativity, and a narrow ideal of legitimate femininity based primarily on youth, slimness, and whiteness. The qualitative analysis...

Diplomová práce se zabývá vizuální reprezentací žen v českém vydání lifestylového časopisu Esquire a její interpretací ze strany mladého heterosexuálního mužského publika. Vychází z konstrukcionistického paradigmatu, podle něhož mediální obrazy nepředstavují pouhý odraz reality, ale aktivně se podílejí na jejím symbolickém utváření. Teoretický rámec práce tvoří zejména koncepty reprezentace, male gaze, hegemonní ženskosti, postfeminismu a neoliberalismu, přičemž důležitou součástí analýzy je také perspektiva recepce. Cílem práce je identifikovat dominantní vzorce, skrze něž Esquire konstruuje obrazy žen, a současně porozumět tomu, jak jsou tyto reprezentace interpretovány jeho cílovým publikem. Výzkum je založen na sekvenčním smíšeném designu, který propojuje kvantitativní frekvenční obsahovou analýzu s kvalitativními polostrukturovanými rozhovory. Kvantitativní část ukazuje, že se analyzované reprezentace sice vzdalují tradičním, explicitně objektifikujícím modelům, zároveň však zůstávají podmíněny silnou estetizací, normativitou a úzkým ideálem legitimní ženskosti, založeným především na mládí, štíhlosti a bílé barvě pleti. Kvalitativní analýza dále ukazuje, že mladé mužské publikum oceňuje ženy jako sebevědomé a autonomní aktérky, avšak tento zdánlivě emancipační ideál je hluboce zakotven v...