Eventové podnikání v Česku: Analýza transformace během pandemie COVID-19

Abstract

This thesis analyzes the transformational processes in the Czech events industry triggered by the global COVID-19 pandemic. The aim of the thesis is to use the Theory of Change and Lewin's three-phase model of change to reconstruct the logic behind companies' adaptation to a situation of market paralysis and a sudden external shock caused by the pandemic. The research is based on an interpretive qualitative design comprising of 15 semi-structured interviews with senior management representatives from various entities in the event industry. The data are analyzed using deductive and open coding in the Requal program, with a focus on testing the key assumptions of the actors under conditions of "unknown unknowns." The analysis reveals the failure of initial expectations about the temporary of the crisis's temporary nature and deconstructs the chosen strategies, such as digital improvisation, internal reorganization, or strategic diversification into other sectors. Key findings include the identification of the limits of transformation, which were the inability of online formats to fully replace social cohesion, the state's institutional misunderstanding of the sector, and the irreversible erosion of human capital in the sector. The concluding section of the thesis captures the stabilization of...

Diplomová práce analyzuje transformační procesy v českém eventovém průmyslu vyvolané globální pandemií COVID-19. Cílem práce je prostřednictvím Teorie změny a Lewinova modelu tří fází změny rekonstruovat logiku adaptace firem na situaci paralýzy trhu a náhlého vnějšího šoku, způsobeného pandemickou situací. Výzkum je postaven na interpretativním kvalitativním designu, který je tvořen 15 polostrukturovanými rozhovory s představiteli vyššího managementu různých subjektů eventového odvětví. Data jsou v práci analyzována deduktivním a otevřeným kódováním v programu Requal se zaměřením na testování klíčových předpokladů aktérů v podmínkách stavu "neznámých neznámých". Analýza odkrývá selhání původních očekávání o dočasnosti krize a dekonstruuje zvolené strategie, jako byly digitální improvizace, vnitřní reorganizace či strategická diverzifikace k jiným odvětvím. Mezi zásadní zjištění patří identifikace limitů transformace, které představovaly neschopnost online formátů plnohodnotně nahradit sociální sounáležitost, institucionální nepochopení oboru ze strany státu a nevratná eroze lidského kapitálu v sektoru. Závěrečná část práce zachycuje stabilizaci resilience v "novém normálu", kdy se krizová zkušenost a proces organizačního učení staly trvalou součástí strategického uvažování a budoucích modelů...