True crime a jeho obraz deviace

Abstract

This master's thesis explores the true crime phenomenon and its role in shaping perceptions of social reality, crime, and deviance. The primary focus of the research is to uncover how consumers interpret mediatized images of violence and the meanings they assign to these narratives through their own reflexivity. The theoretical framework draws on concepts of social control, the social construction of reality, and victimology, with the discussion expanding these foundations through the lenses of hyperreality and the risk society. The empirical section is based on a qualitative analysis of eight in-depth interviews, processed using thematic coding. The findings suggest that consuming true crime is not merely a passive reception of information but an active negotiation of the boundaries of morality and safety. The thesis describes a process of habituation, where violence is transformed into an understandable product for relaxation, and introduces an original "pyramid of images of deviance" model, which defines the moral limits of this fascination. Furthermore, the research points to a paradoxical perception of the world, while respondents show signs of the Mean World Syndrome, their high level of reflexivity prevents a loss of empathy in lived reality. Finally, the thesis reflects on the...

Tato diplomová práce se zaměřuje na fenomén true crime a jeho roli při formování představ o sociální realitě, kriminalitě a deviací. Hlavním záměrem výzkumu je rozkrýt, jak konzumenti interpretují mediální obrazy násilí a jaké významy těmto narativům přisuzují skrze vlastní reflexivitu. Teoretické ukotvení práce se opírá o koncepty sociální kontroly, mediální konstrukce reality a viktimologii, přičemž v diskusi jsou tyto základy rozšířeny o perspektivu hyperreality a rizikové společnosti. Empirická část vychází z kvalitativní analýzy osmi hloubkových rozhovorů, které byly zpracovány metodou tematického kódování. Z výsledků vyplývá, že sledování true crime není jen pasivním příjmem informací, ale aktivním vyjednáváním o hranicích morality a bezpečí. Práce popisuje proces habituace, kdy se násilí transformuje ve srozumitelný produkt určený k relaxaci, a představuje původní model "pyramidy obrazů deviace", jenž definuje morální meze této fascinace. Výzkum dále ukazuje na paradoxní vnímání světa - respondenti sice vykazují znaky syndromu nebezpečného světa (Mean World Syndrome), díky vysoké míře reflexivity však u nich nedochází ke ztrátě empatie v žité realitě. Práce v závěru reflektuje proměnu sociální kontroly v podobě internalizované ostražitosti a přijetí individuální odpovědnosti za vlastní bezpečí.