"Semper virgo": vznik, výpověď a relevance dogmatu o ustavičném panenství Mariině

Abstract

This dissertation examines the origin, development, and theological interpretation of the dogma of the perpetual virginity of Mary (semper virgo). Its aim is to analyze the historical, cultural, and theological contexts in which this doctrine emerged in Late Antiquity and to trace the transformation of its interpretation throughout the history of Christian theology. The first part situates the doctrine within the broader cultural and religious framework of the ancient world, focusing in particular on ancient understandings of virginity and the female body in Greco-Roman and Near Eastern religious traditions. The second part investigates the formation of the doctrine within early Christian sources, beginning with New Testament texts and early apocryphal literature and continuing through the theological reflections of the Church Fathers, culminating in its dogmatic formulation at councils in the sixth and seventh centuries. The third part explores the reception of the doctrine in later theological traditions from the Middle Ages to the present, paying particular attention to contemporary interpretations that incorporate interdisciplinary perspectives into systematic theological reflection. The dissertation argues that the doctrine of Mary's perpetual virginity originally emerged within a primarily...

Disertační práce se zabývá vznikem, vývojem a teologickou interpretací dogmatu o ustavičném panenství Panny Marie (semper virgo). Cílem práce je analyzovat historické, kulturní a teologické souvislosti vzniku této nauky v prostředí pozdní antiky a sledovat proměny její interpretace v průběhu dějin křesťanské teologie. První část práce zasazuje tuto nauku do širšího kulturního a náboženského kontextu antického světa a věnuje se zejména antickému chápání panenství a ženské tělesnosti v řecko-římském a blízkovýchodním náboženském prostředí. Druhá část sleduje vznik a formování doktríny v novozákonních textech, apokryfní literatuře a patristické teologii až k její dogmatické formulaci na koncilech v 6. a 7. století. Třetí část analyzuje recepci tohoto dogmatu v pozdější teologii od středověku až po současnost a věnuje pozornost i moderním interpretačním přístupům, které do systematické teologické reflexe zapojují interdisciplinární perspektivy. Práce ukazuje, že původní christologický význam této nauky byl v pozdější tradici často interpretován biologicky nebo moralisticky. Současná teologie se proto snaží znovu objevit její symbolicko-christologický význam a interpretovat jej v širším rámci teologické antropologie a eklesiologie. Studie tak přispívá k novému promýšlení tohoto dogmatu s ohledem na jeho...