Krátká intervence v ordinaci PLDD: zkušenosti a potřeby v kontextu adiktologické prevence

Abstract

Background: Brief intervention represents an effective tool for the prevention and early detection of risky substance use among children and adolescents. The primary care paediatrician holds a unique position in primary care thanks to long-term and regular contact with the child and family and can therefore play a key role in this process. Along with the increase in certain types of risky behaviour among adolescents, a greater occurrence of these phenomena can also be expected in the paediatrician's office. Objective: The aim of this work was to map the attitudes, experiences and needs of paediatricians in implementing brief intervention with their patients in the context of addiction prevention. Methods: The research was conducted using the method of inductive thematic analysis on a sample of five female paediatricians. Data were generated through semi-structured interviews. Two respondents completed their answers in a written interview format due to time constraints. Main Findings: The key identified barriers to performing brief intervention were time capacity, uncertainty regarding professional competence and the unavailability of follow-up care. Respondents expressed a need for practical training in conducting these conversations. The results also show that more often than with substance use,...

Východiska: Krátká intervence představuje efektivní nástroj prevence a včasného záchytu rizikového užívání návykových látek u dětí a dospívajících. Praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) má v primární péči jedinečné postavení díky dlouhodobému a pravidelnému kontaktu s dítětem a rodinou a může tak v tomto procesu sehrát klíčovou roli. Spolu s nárůstem některých druhů rizikového chování u dospívajících lze předpokládat větší výskyt těchto jevů i v ordinaci PLDD. Cíle: Cílem práce bylo zmapovat postoje, zkušenosti a potřeby praktických lékařů pro děti a dorost v oblasti realizace krátké intervence u svých pacientů v kontextu adiktologické prevence. Metodika: Výzkum byl realizován metodou induktivní tematické analýzy na vzorku pěti praktických lékařek pro děti a dorost. Data byla tvořena pomocí polostrukturovaného rozhovoru, dvě respondentky vyplňovaly odpovědi do písemné struktury rozhovoru z důvodu časové kapacity. Výsledky: Klíčovými identifikovanými bariérami pro provádění krátké intervence byly časová kapacita, nejistota odborné kompetence a nedostupnost návazné péče. Respondentky vyjádřily potřebu praktických nácviků rozhovoru. Z výsledků také vyplývá, že častěji než s návykovými látkami, se respondentky ve své ordinaci potýkají s duševními potížemi a sebepoškozováním. Závěr: Výsledky ukazují,...