Ochrana osobních údajů v éře umělé inteligence

Abstract

Personal Data Protection in the Age of Artificial Intelligence Abstract This thesis examines whether the General Data Protection Regulation (GDPR) still constitutes a sufficient legal framework for regulating the processing of personal data in the context of artificial intelligence systems. The starting point of the thesis is the assumption that, although the GDPR is designed as a technology-neutral legal instrument, its application may encounter specific technical and interpretative limitations in the field of AI. The thesis first outlines the fundamental principles and key instruments of the GDPR, in particular the general principles of personal data processing, the legal bases for processing, and the regulation of automated decision-making. It then analyses the technological characteristics of AI systems, such as their data-intensive nature, limitations of transparency ("black box"), autonomy, and the complex structure of responsibility. The analytical part subsequently focuses on identifying key points of tension between the normative requirements of the GDPR and the technological reality of AI systems. Particular attention is paid to issues of transparency and explainability, the principle of purpose limitation, data minimisation, the choice of legal basis for processing, and the application of Article...

Ochrana osobních údajů v éře umělé inteligence Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jestli obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) představuje stále dostatečný právní rámec pro regulaci zpracovávání osobních údajů v kontextu systémů umělé inteligence. Východiskem práce je předpoklad, že ačkoliv je nařízení GDPR koncipováno jako technologicky neutrální právní předpis, jeho aplikace může narážet v prostředí umělé inteligence na specifické technické a interpretační limity. Práce nejprve vymezuje základní principy a instituty nařízení GDPR, zejména obecné zásady zpracovávání osobních údajů, právní tituly zpracovávání a úpravu automatizovaného rozhodování. Následně analyzuje technologická specifika systémů umělé inteligence, jako např. jejich datová náročnost, limity transparentnosti ("black box"), autonomnost a komplexní struktura odpovědnosti. V analytické části se práce zaměřuje již poté na identifikaci klíčových bodů napětí mezi normativními požadavky nařízení GDPR a technologickou realitou systémů umělé inteligence. Zvláštní pozornost je věnována problematice transparentnosti a vysvětlitelnosti, zásadě účelového omezení, minimalizaci údajů, volbě právního titulu zpracovávání a aplikaci článku 22 nařízení GDPR na automatizované rozhodování. Závěrem práce konstatuje, že nařízení GDPR...