Diskriminace na pracovišti se zaměřením na důkazní břemeno

Abstract

The presented rigorosum thesis deals with the issue of discrimination in employment relations, with a specific focus on the concept of the burden of proof. The aim of the thesis is to critically analyze the effectiveness of the legal remedies available to an employee in the event of discriminatory treatment by an employer, and to assess whether the current decision-making practice of Czech general courts complies with the EU principle of effectiveness and the constitutional standards of protecting the employee as the weaker party. The thesis is divided into several logical parts. The introductory section defines the theoretical foundations of discrimination as an exceptionally complex phenomenon determined by the inherent informational asymmetry stemming from the subordinate nature of employment relations. The core of the thesis consists not only of a procedural analysis of Section 133a of the Civil Procedure Code, but primarily of an examination of how the mechanism of shifting the burden of proof functions as a necessary tool to rectify the factual inequality between the employee and the employer. The thesis analyzes the limitations manifested in judicial practice, particularly excessive formalism and the incorrect requirement to prove the employer's discriminatory intent in cases of objective...

Předložená rigorózní práce se zabývá problematikou diskriminace v pracovněprávních vztazích se specifickým zaměřením na institut důkazního břemene. Cílem práce je kritická analýza efektivity právních prostředků ochrany, které má zaměstnanec k dispozici v případě diskriminačního zacházení ze strany zaměstnavatele, a zhodnocení, zda současná rozhodovací praxe českých obecných soudů odpovídá unijnímu principu efektivity a ústavním standardům ochrany zaměstnance coby slabší strany. Práce je rozdělena do několika logických celků. Úvodní část definuje teoretická východiska diskriminace jako mimořádně složitého jevu, jenž je determinován inherentní informační asymetrií pramenící ze subordinační povahy pracovněprávních vztahů. Jádro práce netvoří pouze procesní analýza ustanovení § 133a občanského soudního řádu, nýbrž především zkoumání toho, jak mechanismus přenesení důkazního břemene funguje jako nezbytný nástroj k narovnání faktické nerovnosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Práce analyzuje limity projevující se v soudní praxi, zejména přepjatý formalismus a nesprávné vyžadování prokázání diskriminačního úmyslu zaměstnavatele u objektivní pracovněprávní odpovědnosti. Významná část textu je věnována specifikům dokazování v kontextu pracovního prostředí a nástrojům k prolomení dispoziční převahy...