Politický obsah na TikToku optikou Generace Z: Vnímání, důvěryhodnost a vnímaný vliv

Abstract

This thesis examines how members of Generation Z perceive political content on the social media platform TikTok, how they evaluate its credibility, and what significance they attribute to it. The aim of the study is to understand how young users interpret this type of content and to identify the factors that shape its evaluation. The research was conducted using a qualitative approach based on semi-structured interviews with ten respondents and analyzed through the principles of grounded theory. The findings show that political content on TikTok is not perceived as a primary source of information, but rather as part of a broader entertainment-oriented environment. Users' relationship to this content is ambivalent - on the one hand, they seek to stay informed, while on the other, they regulate their exposure due to information overload. Credibility is assessed more intuitively than analytically, with subjective impressions, social context, and perceived authenticity playing a key role. The thesis contributes to a better understanding of how young users engage with political content in digital platform environments and highlights the importance of the form of content in shaping its evaluation.

Tato diplomová práce se zaměřuje na to, jak příslušníci Generace Z vnímají politický obsah na sociální síti TikTok, jak hodnotí jeho důvěryhodnost a jaký mu přisuzují význam. Cílem práce je porozumět způsobům, jakými mladí uživatelé tento obsah interpretují, a identifikovat faktory, které ovlivňují jeho hodnocení. Výzkum byl realizován kvalitativní metodou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty a analyzován pomocí principů zakotvené teorie. Výsledky ukazují, že politický obsah na TikToku není vnímán jako primární zdroj informací, ale spíše jako součást zábavního prostředí. Vztah respondentů k tomuto obsahu je ambivalentní - na jedné straně usilují o základní přehled o dění, na druhé straně regulují svou expozici kvůli informačnímu zahlcení. Důvěryhodnost je posuzována spíše intuitivně než analyticky, přičemž významnou roli hraje subjektivní dojem, sociální kontext a vnímaná autenticita sdělení. Práce přispívá k porozumění tomu, jak mladí uživatelé pracují s politickým obsahem v prostředí digitálních platforem, a poukazuje na význam formy sdělení při jeho hodnocení.