Dekarbonizace české energetiky: Analýza a komparace klíčových scénářů

Abstract

FRÖDE, NIKOLAS. 2026. Decarbonisation of the Czech Energy System: Analysis and Comparison of Key Scenarios. Prague: Social and Cultural Ecology, Faculty of Humanities, Charles University in Prague. Master's Thesis. The thesis analyzes what trajectory of final energy consumption is projected by decarbonization scenarios for the Czech Republic and what instruments they propose to influence this consumption. The theoretical part first demonstrates why final energy consumption is a more relevant metric than primary energy, due to the primary energy fallacy, and theoretically anchors energy sufficiency as the third pillar of decarbonization alongside efficiency and renewable energy sources. The thesis further analyzes the legislative framework, particularly the Energy Efficiency Directive (EED 2023/1791), which sets an indicative target of 852 PJ of final energy consumption for the Czech Republic by 2030, and maps current energy consumption and its distribution across sectors. The practical part applies qualitative content analysis to three scenarios selected from twelve identified ones: NECP WAM3_rev, the Czech Decarbonization Atlas, and AMO Net-zero 2050. The analysis shows that only the AMO scenario meets the EED indicative target for 2030, with a projection of 763 PJ, and is the only one to...

FRÖDE, NIKOLAS. 2026. Dekarbonizace české energetiky: Analýza a komparace klíčových scénářů. Praha: Sociální a kulturní ekologie, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze. Diplomová práce. Práce analyzuje, s jakým vývojem konečné spotřeby energie počítají dekarbonizační scénáře pro Českou republiku a jakými nástroji chtějí tuto spotřebu ovlivnit. Teoretická část nejprve ukazuje, proč je konečná spotřeba energie relevantnější metrikou, než primární energie z důvodu klamu primární energie, a teoreticky ukotvuje energetickou dostatečnost jako třetí pilíř dekarbonizace vedle účinnosti a obnovitelných zdrojů. Práce dále analyzuje legislativní rámec, zejména směrnici o energetické účinnosti (EED 2023/1791) stanovující pro ČR indikativní cíl 852 PJ konečné spotřeby energie do roku 2030, a mapuje současnou spotřebu energie i její rozložení mezi sektory. Praktická část aplikuje kvalitativní obsahovou analýzu na tři scénáře vybrané z dvanácti identifikovaných: NECP WAM3_rev, Atlas dekarbonizace Česka a AMO Net-zero 2050. Analýza ukazuje, že pouze scénář od AMO splňuje indikativní cíl EED pro rok 2030 s projekcí 763 PJ a jako jediný systematicky zahrnuje pilíř dostatečnosti prostřednictvím modálního posunu v dopravě, změn stravovacích návyků a úpravy vytápěcích návyků. Rozdíl 336 PJ mezi...