Přehodnocení averze ke ztrátě: Zkoumání její prevalence a vlivu na rozhodování

Abstract

This bachelor's thesis addresses the concept of loss aversion, a key notion in behavioural economics and the psychology of decision-making. Although loss aversion-understood as the tendency for losses to carry greater psychological weight than equivalent gains-has long been widely accepted, it has recently become the subject of increasing scholarly criticism. The aim of this bachelor's thesis is to critically evaluate the empirical evidence on the existence and universality of loss aversion. Attention is paid to more recent critical contributions, most notably the works of Gal and Rucker (2018) and Yechiam (2019), which challenge the assumed universality of the phenomenon. These studies highlight methodological limitations of earlier research and point to problematic interpretations of foundational empirical findings. The discussion section examines the relevance of loss aversion across different decision-making contexts and considers its potential implications for practical applications. Based on the reviewed literature, the thesis concludes that loss aversion should not be understood as a universal phenomenon, but rather as a context-dependent effect shaped by situational characteristics, individual experience, and methodological approach.

Tato bakalářská práce se zabývá konceptem averze ke ztrátě, jedním ze základních principů behaviorální ekonomie a psychologie rozhodování. Ačkoli averze ke ztrátě - princip, že ztráty mají větší psychologickou váhu než zisky - je široce akceptována, v posledních letech se objevuje rostoucí kritika tohoto konceptu. Cílem této bakalářské práce je kriticky zhodnotit empirickou evidenci o existenci a univerzalitě averze ke ztrátě. Pozornost je věnována zejména novějším kritickým studiím, které zpochybňují její univerzální platnost, především pracím Gala a Ruckera (2018) a Yechiama (2019). Tyto studie poukazují na metodologické problémy původního výzkumu a na nesprávné interpretace dřívějších empirických zjištění. Diskusní část práce se zaměřuje na posouzení relevance averze ke ztrátě v různých rozhodovacích kontextech a na její možné implikace pro praxi. Na základě analyzované literatury práce dochází k závěru, že averzi ke ztrátě nelze chápat jako univerzální jev, ale spíše jako kontextově podmíněný efekt závislý na povaze situace, zkušenosti aktérů a použité metodologii.