Vliv pravidelného praktikování pasivní polohy hlubokého dřepu na mobilitu hlezenních kloubů a bederní páteře u zdravé aktivní populace: kontrolovaná intervenční studie

Abstract

The deep squat is a fundamental human posture that appears in ontogeny, traditional cultures, and contemporary movement approaches. Although it is used in practice as a means of improving mobility and movement comfort, the effects of regular passive maintenance of this position have not been sufficiently investigated. The aim of this thesis was to evaluate whether a four-week intervention consisting of daily passive deep squat practice for 10 minutes affects the range of ankle dorsiflexion, the minimum heel elevation required to assume a deep squat position, and the range of lumbar spine flexion. The study was designed as a non-randomized controlled pilot intervention study. A total of 16 participants were included in the final analysis, 8 in the intervention group and 8 in the control group. The intervention group practiced the passive deep squat for 28 days, while the control group performed no specific intervention and was instructed to maintain their usual movement habits. The results showed no statistically significant difference between the groups in any of the measured parameters at the 5% significance level. In dorsiflexion, the difference in the left lower limb approached the threshold of significance (right lower limb p = 0.115; left lower limb p = 0.055). A similar trend was observed for...

Hluboký dřep je základní lidská postura, která se objevuje v ontogenezi, tradičních kulturách i současných pohybových přístupech. Přestože je v praxi využíván jako prostředek ke zlepšení mobility a pohybového komfortu, jeho účinky při pravidelném pasivním setrvávání v této poloze nejsou dostatečně prozkoumány. Cílem práce bylo zhodnotit, zda čtyřtýdenní intervence spočívající v každodenním setrvávání v pasivní pozici hlubokého dřepu po dobu 10 minut ovlivní rozsah dorzální flexe hlezenního kloubu, minimální výšku podložení pat nutnou k zaujetí hlubokého dřepu a rozsah flexe bederní páteře. Studie měla charakter nerandomizované kontrolované intervenční pilotní studie. Do závěrečné analýzy bylo zahrnuto 16 účastníků, 8 v intervenční a 8 v kontrolní skupině. Intervenční skupina praktikovala pasivní hluboký dřep po dobu 28 dní, zatímco kontrolní skupina neprováděla specifickou intervenci a byla instruována k zachování běžných pohybových návyků. Výsledky neprokázaly statisticky významný rozdíl mezi skupinami v žádném ze sledovaných parametrů na hladině významnosti 5 %. U dorzální flexe se rozdíl u levé dolní končetiny blížil hranici významnosti (pravá dolní končetina p = 0,115; levá dolní končetina p = 0,055). Podobný trend byl zaznamenán u minimální výšky podložení pat, kde došlo v intervenční skupině...