The Competitive Effects of School Choice and Academic Achievement: A Meta-Analysis

Abstract

This thesis presents a meta-analysis of the competitive effects of school choice on student academic achievement. Synthesising 2,591 estimates from 61 stud- ies spanning voucher programs, charter schools, and open-enrollment policies across multiple countries, we apply the full suite of modern meta-analytic meth- ods standard in economics. The unweighted mean partial correlation coeffi- cient is 0.010, suggesting a negligible association between school competition and achievement. Formal tests provide evidence consistent with publication bias and selective reporting. After correcting for these distortions, the effect is indistinguishable from zero across all specifications, with several methods yielding slightly negative point estimates. Bayesian and frequentist model av- eraging identify key drivers of heterogeneity: the use of basic estimation meth- ods, lower-income country settings, and the distinction between pure competi- tion effects and total effects that conflate competition with participation gains. Among the subset of estimates that could be classified, isolating the pure com- petition channel produces smaller or negative estimates. The bias-corrected estimate evaluated at sample-average study characteristics is −0.102, which is statistically insignificant and represents a conservative...

Tato práce představuje meta-analýzu konkurenčních efektů školního výběru na studijní výsledky žáků. Na základě 2 591 odhadů z 61 studií zahrnujících voucherové programy, charterové školy a politiky otevřeného zápisu v různých zemích aplikujeme kompletní sadu moderních meta-analytických metod stan- dardně používaných v ekonomii. Nevážený průměr parciálního korelačního ko- eficientu činí 0,010, což naznačuje zanedbatelný vztah mezi školní konkurencí a studijními výsledky. Formální testy poskytují důkazy konzistentní s pub- likačním zkreslením a selektivním vykazováním. Po korekci těchto zkreslení je efekt neodlišitelný od nuly ve všech specifikacích, přičemž několik metod vede k mírně záporným bodovým odhadům. Bayesovské a frekventistické průměrování modelů identifikuje klíčové zdroje heterogenity: použití základních odhadových metod, kontext zemí s nižšími příjmy a rozdíl mezi čistým konkurenčním efek- tem a celkovým efektem, který směšuje konkurenci se zisky z participace. V podmnožině odhadů, kde bylo možné tuto klasifikaci provést, vede isolování čistě konkurenčního kanálu k menším nebo záporným odhadům. Odhad ko- rigovaný o zkreslení, vyhodnocený při průměrných charakteristikách studií, činí −0, 102, není statisticky významný a představuje konzervativní horní mez. Dos- tupné důkazy jsou...