Emoční dopad krizového zpravodajství na mladé publikum

Abstract

This bachelor's thesis examines the emotional and psychological impacts of crisis reporting on adolescent audiences in the context of algorithm-driven social media. The primary objective of the research is to identify emotional distress among young people aged 15-18 and to analyze the mechanisms through which tragic events in the digital ecosystem affect them. Methodologically, the thesis is grounded in a qualitative research design utilizing a phenomenological approach. Empirical data were collected through in-depth online questionnaire with fifteen purpose-selected respondents and subsequently analyzed using thematic analysis. The research results show that the phenomenon of digital proximity and constant exposure to explicit crisis content (war conflicts or the climate crisis) evoke feelings of helplessness, anxiety, and symptoms of vicarious traumatization in adolescents. However, due to chronic overload with negative news, emotional resources are subsequently depleted. The research revealed that adolescents respond to this state with defensive apathy, emotional numbness, and deliberate avoidance of the news, which functions as a form of psychological self-defense. The analysis further refuted the common assumption regarding performative activism among youth. Out of fear of social condemnation,...

Tato bakalářská práce se zabývá emočními a psychologickými dopady krizového zpravodajství na dospívající publikum v prostředí algoritmizovaných sociálních sítí. Hlavním cílem výzkumu je identifikovat emoční zátěž u mladých lidí ve věku 15-18 let a analyzovat mechanismy, kterými k nim tragické události v digitálním ekosystému pronikají. Práce je metodologicky ukotvena v kvalitativním výzkumném designu s využitím fenomenologického přístupu. Empirická data byla získána prostřednictvím hloubkového online dotazování účelově vybraného respondentstva a následně vyhodnocena metodou tematické analýzy. Výsledky výzkumu ukazují, že fenomén digitální blízkosti a neustálé vystavování explicitnímu krizovému obsahu (např. válečným konfliktům či klimatické krizi) vyvolává u adolescentů pocity bezmoci, úzkost a symptomy zprostředkované traumatizace. Z důvodu chronického přetížení negativními zprávami však následně dochází k vyčerpání emočních zdrojů. Výzkum odhalil, že na tento stav dospívající reagují defenzivní apatií, emočním otupěním a cíleným vyhýbáním se zprávám, což funguje jako jejich psychická sebeobrana. Analýza dále zpochybnila obecný předpoklad o performativním aktivismu mládeže. Ze strachu ze sociálního odsouzení dospívající volí spíše vnitřní autocenzuru a uzavírají se do názorově homogenních...