Mediovaná paměť klimatického protestu: Aktivistické útoky na umělecká díla očima veřejnosti

Abstract

This bachelor's thesis examines how the public perceives, through the media, protest actions by climate activists in which the disruption of works of art is used as a means of drawing attention to the climate crisis. The thesis explores how the media shape public opinion on these events over the long term and how they influence perceptions of the activist groups themselves as well as public attitudes toward the climate crisis. The theoretical part introduces the main activist groups associated with these actions and their strategies and further addresses the social significance of art and gallery institutions as targets of protest. It also focuses on the concept of mediated memory and on the theories of agenda-setting and framing, which help explain how these events are remembered and interpreted by the public and what role the media play in this process. The practical part is based on a quantitative questionnaire survey and examines whether attacks on works of art fulfill their communicative function and can be considered as an effective strategy of climate activism or whether they instead provoke negative reactions and thus prove counterproductive. The aim of the thesis is to analyze public perceptions of these protest actions over time and in the context of mediated memory.

Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak veřejnost prostřednictvím médií vnímá protestní akce klimatických aktivistů, při nichž je narušování uměleckých děl využíváno jako způsob upozornění na klimatickou krizi. Práce zkoumá, jak média dlouhodobě formují veřejné mínění o těchto událostech a jak ovlivňují vnímání samotných aktivistických skupin i postoje veřejnosti ke klimatické krizi. Teoretická část představuje hlavní aktivistické skupiny spojené s těmito akcemi a jejich strategie, dále se věnuje společenskému významu umění a galerijních institucí jako cílů protestu. Zároveň se zaměřuje na koncept mediálně zprostředkované paměti a na teorie nastolování agendy a rámování, které umožňují porozumět tomu, jak jsou tyto události veřejností zapamatovány a interpretovány a jakou roli v tomto procesu hrají právě média. Praktická část vychází z kvantitativního dotazníkového šetření a zkoumá, zda útoky na umělecká díla plní svou komunikační funkci a lze je považovat za efektivní strategii klimatického aktivismu, nebo zda naopak vyvolávají negativní reakce a působí kontraproduktivně. Cílem práce je analyzovat veřejné vnímání těchto protestních akcí v čase a v kontextu mediálně zprostředkované paměti.