Jak mluvit o duševním zdraví s dospívajícími: duševní gramotnost ve zkušenosti české mládeže ve věku 12-13 let

Abstract

This diploma thesis examines the mental health literacy of adolescents aged 12-13. The theoretical framework defines the concept of Mental Health Literacy (MHL) and outlines current global frameworks for youth mental health support. The research aims to explore how youth interpret mental health terminology, perceive help-seeking options, and approach various information sources. A qualitative methodology was employed, utilizing semi-structured interviews with 15 participants from Moravian-Silesian Region. The thematic framework was based on the UMHL-A scale (Kågström et al., 2023), and the data were processed using thematic analysis in NVivo software. The findings indicate that adolescents perceive mental health holistically, normalize seeking care, and possess basic coping strategies for distress. Their attitudes are significantly shaped by social media, which contributes to an inflation of psychiatric terminology. Furthermore, young people employ a defence mechanism referred to as a "test of authenticity" in response to performative displays of distress among peers. The primary barrier to disclosing difficulties remains the intergenerational gap and the fear of trivialization by adults. The conclusion discusses the potential for school-based prevention programs that integrate mental health...

Diplomová práce se zabývá duševní gramotností dospívajících ve věku 12-13 let. Teoretická část vymezuje koncept mental health literacy (MHL) a současné globální rámce na podporu duševního zdraví dospívajících. Cílem výzkumu je prozkoumat, jakým způsobem dospívající interpretují pojmy spojené s duševním zdravím, jak vnímají možnosti pomoci a jaké postoje zaujímají k různým informačním zdrojům. Výzkum byl realizován kvalitativní metodou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 15 participanty z Moravskoslezského kraje, přičemž tematické okruhy vycházely ze škály UMHL-A (Kågström a kol., 2023). Získaná data byla vyhodnocena metodou tematické analýzy v programu NVivo. Výsledky ukazují, že dospívající vnímají duševní zdraví holisticky, péči normalizují a ovládají základní strategie zvládání nepohody. Jejich postoje formují sociální sítě, což přispívá k inflaci psychiatrických pojmů. Vůči performativním projevům duševní nepohody u vrstevníků pak dospívající uplatňují obranný mechanismus v podobě "testu autenticity". Hlavní bariérou pro sdílení potíží je mezigenerační propast a obava z bagatelizace ze strany dospělých. Závěry pak probírají možnost tvorby školních preventivních programů, které propojují duševní gramotnost s mechanismy sociálně-emočního učení. Klíčová slova duševní gramotnost,...