Dopady psychologizace jazyka na vnímání duševního zdraví

Abstract

This diploma thesis examines the effects of the psychologization of everyday language on the perception of mental health among Generation Z. The aim of the thesis is to empirically verify whether and how exposure to psychological content on social media influences the tendency toward self-diagnostic interpretation of psychological difficulties. The theoretical framework draws on the concept of language psychologization as a discursive and interpretive process, with the phenomenon of social contagion in digital environments serving as an overarching interpretive framework. The empirical part combines a quantitative questionnaire survey and a quasi-experimental study conducted on a sample of 151 respondents aged 18 to 30 years. The survey examined the relationship between the degree of exposure to psychological content and the tendency toward self-diagnostic interpretation. The quasi-experimental part tested whether short-term exposure to different types of video content influences post-exposure self-diagnostic thinking. The results confirmed a statistically significant positive correlation between exposure to psychological content and the tendency toward self-diagnosis (ρ = 0.574, p < 0.001). The quasi-experiment showed that both types of psychological content elicited higher post-exposure...

Diplomová práce se zabývá dopady psychologizace běžného jazyka na vnímání duševního zdraví u příslušníků generace Z. Cílem práce je empiricky ověřit, zda a jakým způsobem expozice psychologickému obsahu na sociálních sítích ovlivňuje tendenci k sebediagnostické interpretaci psychických obtíží. Teoretický rámec práce vychází z konceptu psychologizace jazyka jako diskurzivního a interpretačního procesu, přičemž fenomén sociální nákazy v digitálním prostředí slouží jako zastřešující interpretační rámec. Empirická část kombinuje kvantitativní dotazníkové šetření a kvaziexperimentální studii na souboru 151 respondentů ve věku 18-30 let. Dotazníkové šetření zkoumalo vztah mezi mírou expozice psychologickému obsahu a tendencí k sebediagnostické interpretaci. Kvaziexperimentální část testovala, zda krátkodobá expozice různým typům videoobsahu ovlivňuje postexpoziční sebediagnostické uvažování. Výsledky potvrdily statisticky významnou pozitivní korelaci mezi expozicí psychologickému obsahu a tendencí k sebediagnostice (ρ = 0,574, p < 0,001). Kvaziexperiment ukázal, že oba typy psychologického obsahu vyvolaly vyšší postexpoziční sebediagnostiku než neutrální obsah, přičemž mezi symptomaticky rámovaným a psychoedukačním videem nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Doplňková analýza odhalila, že klíčovou...