Zacházení s hranicemi humoru v žurnalistice: Etické otazníky a kontroverze

Abstract

This bachelor's thesis examines the ethical boundaries of humor and satire within the context of contemporary Czech and Slovak journalism. The primary research objective was to understand how creators of satirical content interpret and establish the limits of their work in an environment lacking specific legal definitions, where freedom of expression often conflicts with the protection of human dignity. The theoretical section defines satire as a comic expression of a critical attitude and maps its historical development from antiquity to the Czech post-revolutionary scene. The practical part is based on qualitative research conducted through nine in-depth interviews with leading Czech and Slovak satirists, cartoonists, and screenwriters. The data were processed using reflexive thematic analysis. The research confirmed that in a situation of a legal vacuum, the internal ethical compass of the authors grounded in the imperative "not to kick down" plays a dominant role. Furthermore, the analysis revealed a shift from the "wild" satire of the 1990s toward today's atomization of content in the online space and an increase in social sensitivity. A key finding is the high riskiness of the digital environment, where a loss of context and the rise of generative AI transform satirical hyperbole into...

Tato bakalářská práce zkoumá etické hranice humoru a satiry v kontextu současné české a slovenské žurnalistiky. Hlavním cílem bylo porozumět tomu, jak tvůrci satirického obsahu interpretují a nastavují limity své práce v prostředí postrádajícím specifické právní vymezení, kde dochází ke kolizi mezi svobodou projevu a ochranou lidské důstojnosti. Teoretická část definuje satiru jako komické vyjádření kritického postoje a mapuje její historický vývoj od antiky až po českou porevoluční scénu. Praktická část práce vychází z kvalitativního výzkumu realizovaného formou devíti hloubkových rozhovorů s předními českými a slovenskými satiriky, karikaturisty a scenáristy, jejichž data byla zpracována metodou reflexivní tematické analýzy. Výzkum potvrdil dominantní roli vnitřního etického kompasu autorů, založeného především na imperativu "nekopat dolů", tedy neútočit na zranitelné skupiny. Analýza dále odhalila posun od "divoké" satiry 90. let k dnešní digitální atomizaci obsahu a nárůstu společenské citlivosti. Zásadním zjištěním je vysoká rizikovost digitálního prostředí, kde ztráta kontextu a nástup generativní AI transformují satirickou nadsázku v malinformaci či dezinformaci. Závěrem práce konstatuje, že satira zůstává nezbytným nástrojem pro posilování vnitřní politické efektivity občanů. Její funkčnost...